Banka také připustila možnost dalšího snižování úroků na nadcházejících zasedáních. Na konci února, jen několik dní po začátku invaze, centrální banka svůj základní úrok více než zdvojnásobila na 20 procent. V dubnu ale dvakrát úroky snížila, vždy o tři procentní body.
Vnější podmínky pro ruskou ekonomiku jsou stále obtížné, rizika pro finanční stabilitu se ale mírně snížila. To podle banky otevírá prostor pro zmírnění některých opatření k omezení pohybu kapitálu.
Centrální banka rovněž uvedla, že v příštím roce očekává zpomalení inflace na pět až sedm procent, v roce 2024 by už mohla inflace dosáhnout čtyřprocentního cíle banky. O prognóze na letošní rok se banka v nejnovějším oznámení nezmínila, už dříve však uvedla, že letos čeká inflaci v rozmezí 18 až 23 procent.
Vysoká inflace snižuje životní úroveň a už několik let je jednou z hlavních obav lidí v Rusku. Podle ministerstva hospodářství inflace k 20. květnu zpomalila na 17,51 procent ze 17,69 procent o týden dříve. Stále však zůstává blízko nejvyšší hodnoty od začátku roku 2002.
Ruský prezident Vladimir Puitn ve středu nařídil zvýšit důchody a minimální mzdu o deset procent, aby zmírnil dopad inflace na obyvatele, uvedla agentura Reuters. Putin popřel, že by všechny ekonomické problémy země souvisely s vojenskou invazí, kterou Putin označil za zvláštní vojenskou operací na Ukrajině. Invaze ruských vojsk přiměla západní země k uvalení rozsáhlých sankcí na Rusko.
(ČTK)
