„Jsme odhodláni snížit inflaci na dvě procenta,“ řekla šéfka ECB. „Podle našich projekcí se tam dostaneme v roce 2025,“ dodala. Lagardeová dodala, že se neobává politických důsledků úsilí centrální banky, které kritizovaly některé evropské vlády z obavy, že vyšší úrokové sazby zadusí hospodářský růst.
Měnový výbor Evropské centrální banky (ECB) v říjnu podle očekávání nechal základní úrokovou sazbu beze změny na 4,5 procenta. Přerušil tak nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své 25leté historii.
Zvyšování úrokových sazeb centrální banka zahájila loni v červenci. Tehdy základní sazbu zvedla na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. Zvyšování nákladů na úvěry obvykle pomáhá snížit inflaci, zároveň má však negativní dopad na hospodářský růst.
Meziroční míra inflace v eurozóně se v říjnu podle údajů statistického úřadu Eurostat klesla na více než dvouleté minimum 2,9 procenta. V září míra inflace ve skupině dvaceti zemí, které používají společnou měnu euro, činila 4,3 procenta. V průběhu loňského roku se vyšplhala až na rekordní maximum 10,6 procenta.
Co se týče řeckého hospodářství, Lagardeová konstatovala, že klíčové ukazatele hospodářské a finanční situace země vykazují „zlepšení ve všech oblastech“. „Chápu, že se připravují další reformy, ale celkově jsou výsledky úsilí země působivé,“ dodala.
Ratingová agentura S&P Global Ratings v říjnu zvýšila úvěrové hodnocení Řecka do investičního pásma. U ostatních dvou velkých agentur, Moody’s Investors Service a Fitch Ratings, je rating Řecka stále jeden stupeň pod investičním pásmem. Zlepšení ratingu by podle agentury AP mohlo posílit důvěru mezinárodních investorů v Řecko a přitáhnout nové investice.
(ČTK)
