„Když sazby jdou nahoru, zjevně se zvyšují náklady na úroky pro mnoho domácností, ale náklady na vysokou inflaci, trvale vysokou inflaci, jsou ve skutečnosti mnohem vyšší,“ řekl guvernér centrální banky Stefan Ingves.
Analytici v anketě agentury Reuters očekávali zvýšení úroků o 0,75 procentního bodu. O jeden procentní bod centrální banka naposledy zvýšil úroky v listopadu 1992, v době domácí finanční krize.
Se současnou vysokou úrovní inflace toho centrální banka moc dělat nemůže. Bankéři však nechtějí, aby se prudce rostoucí ceny začaly odrážet v požadavcích na zvyšování mezd, což by v delším časovém horizontu značně ztížilo návrat ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli centrální banky.
Úroky dál porostou navzdory prognózám, že švédská ekonomika možná směřuje k recesi. Podle Sveriges Riksbank, jak zní oficiální název švédské centrální banky, se hrubý domácí produkt (HDP) v příštím roce sníží o 0,7 procenta.
Zpřísňovat měnovou politiku se chystají i další významné měnové autority ve světě. Evropská centrální banka (ECB) na začátku měsíce zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu. Následovala tak americkou centrální banku (Fed), která ke stejnému kroku zřejmě opět přistoupí i tento týden. Analytici se domnívají, že tempo zvyšování úrokových sazeb v eurozóně a ve Spojených státech nepoleví a že další centrální banky zřejmě budou následovat. Tento týden zasedají také měnové výbory centrálních bank v Británii, Norsku, Švýcarsku a Japonsku.
(ČTK)
