Analýza renomovaných ekonomů Pavla Kohouta a Aleše Michla pro potřeby jimi založeného fondu kvalifikovaných investorů Quant také ukazuje, že mezi roky 2013 a 2016 ČNB díky tisku nových korun, za které nakupuje podobně znehodnocovaná eura, zdvojnásobila své devizové rezervy.
Umělá devalvace koruny na jedné straně pomáhá firmám, které z Česka svou produkci vyvážejí. Obyvatelstvu to ale na straně druhé přineslo zdražení benzínu, cigaret, zahraničních dovolených a spousty dalších komodit. Tištění peněz, po bankéřsku kvantitativní uvolňování, má pomoci k hospodářskému růstu a následně i k probuzení skomírající inflace.
Mezi erudovanými ekonomy má ale kvantitativní uvolňování řadu odpůrců. Podle Michla si jednotlivé země tištěním peněz uměle prodlužují období růstu a zároveň přispívají ke vzniku takzvaných bublin na trhu. „Tisknutí peněz nafukuje ceny aktiv od dluhopisů, akcií či nemovitostí až po projekty private equity. To umožňuje Evropě prodlužovat si dobu zahálky,” tvrdí.
„Dívali jste se v posledních letech na grafy vývoje eura a měn zemí ekonomicky podobných Česku s podobným tempem růstu HDP?“ ptá se v této souvislosti hlavní analytik společnosti Zlato.cz David Marášek a pokračuje: „Švédská, norská a dánská koruna, polský zlotý, maďarský forint, turecká lira a další měny jsou ve stejném období, kdy podle ČNB musela začít intervence proti takzvané silné české koruně – v průměru o sedm procent slabší oproti euru, a to se v těchto zemích neintervenovalo!“
Koruna by podle Maráška vůči euru oslabila stejně jako uvedené měny i bez intervence národní banky. „Intervence ČNB není nic jiného než snaha o hybridní českou verzi tištění peněz a devalvaci české koruny. A v neposlední řadě také pokusem ošálit naše spoluobčany,“ dodal Marášek, který považuje odůvodnění měnové intervence tuzemské centrální banky za dezinformaci.
Kvantitativní uvolňování praktikuje celá řada centrálních bank po celém světě již několik let. Přesto se dosud nepodařilo dosáhnout jejich obvyklého cíle – dvouprocentní inflace. A podle analytiků to bude ještě nějaký čas trvat. Pokud ovšem některá z bublin nadhodnocených aktiv nepraskne a svět se neponoří do další krize.
Procentní přírůstek celkového objemu natištěných peněz (leden 2014 – březen 2016)
Čína 23,0 %
Česko 20,4 %
JAR 20,0 %
Eurozóna 19,1 %
Indie 18,6 %
Rudolf Marek
