Výnosy dluhopisů jsou sice stále pod historickým průměrem, ale růst nákladů na půjčky ohrožuje v samotném základu čínskou ekonomiku závislou na levném financování. Objem firemních dluhopisů podle agentury Bloomberg už koncem loňského roku dosáhl hodnoty 165 % čínského HDP. Ani vyhlídky do budoucna nejsou nijak růžové. Schopnost splácet úvěry klesla u firem zahrnutých v indexu Shanghai Composite nejníž od roku 1992 a analytici jim houfně snižují výhled ziskovosti.
„Rozšíření rizika nesplácení je prozatím v Číně jen v rané fázi. Mnoho lidí však situaci vidí skepticky,“ řekl pro Bloomberg správce fondu First State Cinda Fund Management Qiu Xinhong.
Závazky státních firem už vláda nejistí
Donedávna to vypadalo, že vláda ručí za závazky státních nebo polostátních firem. To však již neplatí. Bloomberg informoval, že splácet dluhy přestalo i několik vládou vlastněných společností. Věřitelé firmy Dongbei Special Steel Group neobdrželi splátku svého dluhu k 13. dubnu poté, co se minulý měsíc ředitel firmy oběsil. Společnost Chinacoal Group Shanxi Huayu Energy přestala splácet své závazky 6. dubna. Státní China Railway Materials zastavila splácení dluhů 11. dubna s odůvodněním, že musí přezkoumat okolnosti své dluhové služby.
Státem vlastněná firma Baoding Tianwei Group jako první státní firma zkrachovala již loni, ale dál pokračovala v jednání s věřiteli. Nyní firma potvrdila, že není schopná své závazky splácet a vláda ji z dluhů nevykoupí.
Počet firem, které přestávají splácet, dál stoupá i přes vládní nařízení, aby banky měnily špatné dluhy společností za vlastnické podíly v zadlužených firmách. Před silným zadlužením čínského firemního sektoru varoval i prezident čínské centrální banky. (ČTĚTE VÍC)
Problémy firem s financováním je však stále těžší skrývat. Doposud vláda chránila věřitele a celou ekonomiku před panikou sanováním špatných dluhů velkých firem, tedy tzv. bail-outem. Nyní to však vypadá, že vláda dává od zadlužených firem ruce pryč a problémy se tím dál vyostří.
Rozpor čínských snah
Na jedné straně čínská vláda omezuje nadbytek výrobních kapacit, nechává krachovat i státem vlastněné firmy a propouštět jejich zaměstnance. (ČTĚTE VÍC) Na straně druhé je čínská ekonomika na levném financování závislá a vládní plán ekonomického růstu ve výši 6,5 % je do značné míry financován právě rostoucím zadlužením. Najít kompromis tak nebude snadné.
Každé zvýšení nejistoty navíc vede stále víc investorů k averzi vůči rizikovým dluhopisům a tedy růstu úroků z těchto dluhopisů. Právě rostoucí náklady na obsluhu stávajících dluhů mohou být jiskřičkou, která zažehne v čínské ekonomice velký požár.
Autor: Jindřich Smítka
Zdroj: Bloomberg, Zlato
ČTĚTE VÍC:
Banka HSBC radí kupovat zlato – cílová cena 1500 dolarů, očekává silný růst ceny
Trojitá čínská bublina – 2. díl: Firemní dluhopisy
