Celková poptávka po zlatě v první polovině roku dosáhla 2335 tun, což představuje meziroční nárůst o 15 procent a druhý nejvyšší takový údaj v historii. Za nárůstem ve druhém kvartálu stojí kromě jiného investice od fondů ETF. Ty se zvýšily na 237 tun. Před rokem se zájem ETF o zlato naopak snižoval.
Alistair Hewitt z WGC agentuře Reuters řekl, že existují tři hlavní důvody, kvůli nimž institucionální investoři zvyšují nákupy zlata. „Prvním je bezpříkladné uvolňování měnové politiky, zejména ten škodlivý rozmach záporných úrokových sazeb,“ řekl. „Za druhé je to stále méně předvídatelná politika, jak výstižně ukázal brexit, a … konečně pomalejší tempo zvyšování úrokových sazeb v USA a s tím spojený slabší dolar,“ poznamenal Hewitt.
Vyšší poptávka po zlatě způsobila, že cena kovu se během pololetí zvýšila asi o čtvrtinu. To je největší procentuální nárůst za více než 35 let. Prudký růst cen ale ovlivnil celkové složení poptávky. Investoři, kteří nákupem zlata chtějí rozložit investiční riziko, vytlačili tradičně silné nákupy šperků, a vůbec poprvé se tak v prvním pololetí stali největším jednotlivým komponentem v celkovém mixu zájemců o zlato.
Zlato jakožto drahý kov poptávají kromě domácností a investorů i technologické firmy, které jej využívají v elektronice či ve stomatologii, ale i centrální banky a další instituce. Konkrétně zájem centrálních bank o zlato ale v posledním půlroce klesal, uvedla WGC.
Po referendu o vystoupení Británie z EU zaznamenaly nárůst poptávky po investičním zlatě také české firmy. „V porovnání s koncem roku 2015 zaznamenáváme zvýšení prodejů jak kvůli narůstajícímu ekonomickému riziku, tak nejistotě a drasticky nízkým úrokovým sazbám, ale především díky výraznému růstu ceny zlata, které od začátku roku přidalo 24 procent,“ uvedl nedávno pro ČTK ředitel akciové společnosti Zlato Libor Křapka.
(ČTK, red)
