Britské setrvání v jednotném trhu osmadvacítky však znamená také pokračující volný pohyb osob. A snaha dostat pod kontrolu „migraci“ občanů z jiných zemí EU na britské ostrovy je klíčovým argumentem těch, kdo prosazují konec britské účasti v evropském projektu.
„Z ekonomického úhlu pohledu nevidím osobně ani jeden faktor pro odchod,“ řekl ČTK André Sapir z bruselského analytického střediska Breugel. Podobně to vidí britská vláda. Tamní ministerstvo financí ve své analýze z května uvádí, že Británie bude po případném odchodu z EU „trvale chudší“ i v případě, že se se zbytkem unie dohodne na nějaké alternativní podobě vzájemných vztahů.
Šokový scénář
V „šokovém scénáři“ předpovědělo ministerstvo za dva roky po odchodu snížení hrubého domácího produktu (HDP) země o 3,6 procenta ve srovnání se situací, kdy by Británie v unii zůstala. Nejhorší varianta zmiňuje šestiprocentní rozdíl ve výkonu ekonomiky. Materiál také odmítl argument, že příchody občanů především východoevropských zemí unie na ostrovy berou Britům práci, tlačí na nižší mzdy a zatěžují veřejné finance.
Zprávu v Británii, kde jsou síly táborů pro a proti odchodu v zásadě stále vyrovnané, zastánci brexitu okamžitě označili za součást kampaně premiéra Davida Camerona. Konzervativní premiér, jehož někteří ministři odchod z EU prosazují, zdůrazňuje, že podle něj je setrvání země v unii výhodné. Zvláště poté, co se v únoru s ostatními premiéry a prezidenty dohodl na reformě podoby vztahů Británie se „zbytkem“ EU.
Více problémů než příležitostí
Britský think tank Open Europe ve své vlastní analýze odhadl v případě odchodu z EU pro Británii v roce 2030 HDP nižší o 1,6 procenta v nejlepším případě a o 2,2 procent v nejhorší z variant vývoje.
„Přes počáteční propad může podle mne brexit znamenat pro britskou ekonomiku v dlouhodobém pohledu plus,“ míní ale například Tim Knox z londýnského střediska CPS. Pro zemi se silnou tradicí podnikání a kreativity, která je výrazně zaměřená na služby, může být podle něj dlouhodobě přínosné, když „se zbaví své účasti ve velmi regulovaném prostoru“.
Také on ale připouští, že v tuto chvíli vůbec není jasné, jak by vypadalo budoucí uspořádání vzájemných obchodních vztahů mezi Británií a kontinentem a jak ovlivní britský export. V budoucím novém nastavení ale spíš než problém vidí příležitost. A bude podle něj v zájmu obou stran kanálu La Manche dohodnout se na vzájemně výhodném upořádání.
Zaplacený přístup na trh EU
Zastánci setrvání Británie v unii ale upozorňují, že země jako Norsko, které mají s EU těsné vztahy a mají přístup na unijní trh, musí stejně přispívat do unijního rozpočtu a přijmout většinu pravidel jednotného trhu. A to bez možnosti ovlivnit jejich podobu a případné změny.
Připomínána jsou i další rizika. Prvním je krátkodobá nejistota, kdy občané i investoři prostě nebudou po rozhodnutí o brexitu tušit, jaký přesně bude další vývoj a co se nakonec dojedná. A to nejen se „zbytkovou“ EU, ale také s ostatními obchodními partnery po celém světě.
Světová obchodní organizace (WTO) totiž nedávno upozornila, že Británie by musela znovu dojednat podmínky obchodu se 161 jejími členskými zeměmi a přišla by o nízká cla nebo bezcelní přístup do 58 států, které jsou zahrnuty do 36 obchodních dohod uzavřených EU jako celkem. Před odchodem nedávno varovali také lídři vyspělých ekonomik ze skupiny G7.
Možné dopady
Například analytik Sapir odhaduje toto přechodné období na dva či tři roky a připomíná, že v té době se Londýn bude nejspíš soustředit nejen na jednání se zahraničím, ale také na své vlastní vnitřní politické problémy, které brexit způsobí. A země si bude muset zcela znovu navrhnout a přijmout regulace, které nyní odpovídají evropským normám.
Státy EU pro Brity velmi pravděpodobně zůstanou i po případném brexitu dominantními obchodními partnery. Některé finanční aktivity se však zřejmě v takovém případě z Londýna přesunou někam do eurozóny, ať už Německa či třeba Nizozemska.
EU jako takovou by naopak možný britský odchod zřejmě přímo hospodářsky nezasáhl. V současnosti představuje britský export do unie asi 13 procent HDP, odpovídající hodnotou opačným směrem jsou jen procenta tři.
Analytici ale připomínají, že na evropskou ekonomiku brexit dopadne nepřímo – v zemích EU by v jeho důsledku mohly posílit nejrůznější radikální a protisystémové politické strany. A vyšší politická nejistota by se nejspíš promítla také do zhoršených hospodářských výhledů.
Jakub Dospiva, zpravodaj ČTK
