K tomu se přidává americká centrální banka (Fed), která po jednání guvernérů nijak nepřispěla k vyjasnění situace ohledně zvýšení úrokových sazeb na konci roku. Investoři by přitom rádi spatřili alespoň trochu světla, jež by jim usnadnilo rozhodování. Od rokování guvernérů sice neočekávali žádnou zásadní změnu v politice Fedu, ale čekali alespoň náznak. Nic takového se ovšem nestalo.
Zlato pro dodání v prosinci proto ve středu mírně posílilo o necelé procento na 1298,10 dolarů za unci. O pouhý den dřív to bylo o deset dolarů méně. S tím ze dne na den poklesla pozice dolaru vůči šesti rezervním měnám. „Slabší dolar může být impulsem pro růst ceny komodit, včetně drahých kovů, pro Američany o to významnějším, že jim to komodity vůči uživatelům ostatních měn, zlevňuje,“ píše investiční server Market Watch.
Nejhledanější aktivum
„Zlato je pravděpodobně nejhledanější aktivem zajištění proti politickým rizikům, a ačkoli od října vyskočilo už o čtyři procenta, je tam ještě velký potenciál jít ze současné úrovně nahoru,“ uvedl šéf stratég trhu FXTM Hussein Sayed ve zprávě klientům.
Sayed předpokládá, že investoři opustí riziková aktiva. Do značné míry je totiž vyplašila zpráva, že při hlasování na webových stránkách televize ABC News a deníku The Washington Post se republikánský kandidát Donald Trump po víkendu poprvé dostal před Hillary Clintonovou poměrem 46 : 45 procentům.
Šéfanalytika Davida Maráška ze společnosti Zlato to nijak nepřekvapilo. „Američané tíhnou k tomu, aby jejich zemi vedla silná osobnost. A tou přes všechny excesy Trump určitě je,“ konstatoval. Podle Maráška chtějí Američané změnu. „Po nevýrazném Obamovi nebudou hlasovat pro dalšího nevýrazného prezidenta,“ dodal.
(rek)
