„V březnu tempo růstu cenové hladiny mírně zaostalo za očekáváním trhu. Zatímco meziroční inflace je v souladu s očekáváním, meziměsíční dynamika je slabší. Trh počítal s tím, že se meziměsíčně cenová hladina vůbec nezmění,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny snížily o 0,1 procenta. Podepsalo se na tom zejména zlevnění rekreace, kultury, potravin a nealkoholických nápojů. Podle Kovandy se v dalších měsících vrátí meziroční inflace nad dvě procenta.
O překonání inflačního dvouprocentního cílování České národní banky (ČNB) však není přesvědčen hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč: „Inflace se druhý měsíc v řadě nachází pod dvouprocentním inflačním cílem ČNB a především je výrazně pod prognózou centrální banky.“ Například pro březen očekávala ČNB nárůst o 2,3 procenta. I podle Jáče ale v dalších měsících inflace poroste. „Nicméně tento předpokládaný růst inflace se bude odehrávat z mnohem nižších úrovní, než jaké pro letošní první čtvrtletí předpokládala ČNB,“ dodal ekonom.
Bude ČNB sazby zvyšovat?
Většina analytiků, například i Táborský nebo Kovanda, se shodují, že ČNB bude do konce roku ještě dvakrát zvyšovat úrokové sazby. Podobně uvažuje i Monika Junicke z Komerční banky. „Myslíme si, že vzhledem ke slabšímu kurzu koruny oproti euru i pokračujícímu solidnímu růstu ekonomiky dojde ještě letos k dvojímu růstu sazeb, ve druhém a třetím kvartále,“ uvedla.
Opačného názoru je Jáč. „Osobně si i nadále myslím, že se zvýšení úroků můžeme dočkat na srpnovém zasedání bankovní rady, nicméně data o inflaci za letošní první čtvrtletí nebudou ČNB tlačit k žádnému spěchu. Vzhledem k nízké inflaci pozorované v letošním prvním čtvrtletí mohou v rámci bankovní rady sílit hlasy, preferující vyčkání s dalším zvýšením úroků až na rok 2019,“ uvedl ekonom.
Největší vliv na meziroční zvyšování cenové hladiny mělo bydlení. Nájemné zdražilo o 2,4 procenta, vodné o 1,9 procenta, stočné o 1,2 procenta a elektřina o 2,8 procenta. Vedle toho se mezi potravinami zvýšily ceny mouky, jogurtů, margarínu a ostatních rostlinných tuků a lidé meziročně více zaplatili také za stravovací a ubytovací služby. Naopak dolů tlačily meziroční inflaci nižší ceny telefonních služeb a oděvů, v bydlení zlevnil zemní plyn, teplo a teplá voda.
(ČTK)
