„Tento rozsah konsolidace je teoreticky realizovatelný, i když za ceny dopředu těžko předvídatelného, ale jistě ne nijak zásadního negativního dopadu do tempa růstu ekonomiky. Konkrétní opatření na straně příjmů a výdajů spočívají v mixu úspor a vyšších příjmů namíchaných zhruba půl napůl. Výsledkem by měl být štíhlý digitalizovaný stát. Se stabilizovanými veřejnými financemi a dluhem který by se měl zastavit pod hranicí 50 procent HDP a za příznivých podmínek klesat zpět směrem ke 40 procentům HDP,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Podle ministerstva financí by přitom celkový veřejný dluh měl stoupnout letos na 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 procenta a v roce 2024 by se měl podle úřadu přiblížit 55 procentům HDP, tedy tzv. dluhové brzdě. V případě úspor, které ministerstvo plánuje, by to mělo být 52,8 procenta HDP. Konsolidaci veřejných financí, kterou ministerstvo chystá je přitom i podle červnového vyjádření Národní rozpočtové rady nedostatečná a navíc si podle rady vyžádá i zvýšení zdanění.
MF počítá se snížením strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, z letošních 6,5 procenta na 5,3 procenta v roce 2024. To podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové znamená zhruba 40 až 44 miliard korun ročně. „Počítáme přitom s kombinací úsporných opatření na příjmové i výdajové straně. Konkrétně zmrazíme platy ústavních činitelů a rozpočet na platy úředníků. A budu důsledně trvat na snížení provozních výdajů rozpočtových kapitol příští rok o pět až deset procent. Určitě chceme také dál racionalizovat a digitalizovat státní agendy. Pilotním projektem je třeba paušální daň, úsporu 200 pracovních míst přinese zrušení daně z nabytí nemovitostí,“ sdělila nedávno ČTK ministryně. Ta plánuje také rušení daňových výjimek. Zároveň dodala, že konsolidovat veřejné finance rychlostí zhruba 100 miliard korun ročně je podle ní i vzhledem k objemu mandatorním výdajů státu „takřka neuskutečnitelný plán“.
Analýza Raiffeisenbank zároveň upozornila, že od letošního roku půjde na splátky dluhu více než jedno procento roční výkonnosti ekonomiky a za tři roky roky 1,6 procenta HDP, a to navzdory solidnímu tempu růstu české ekonomiky. „Tři roky od vypuknutí pandemie COVID-19 se zadlužení státu zvýší o další bilión a překročí ještě před rokem pro mnohé z nás těžko představitelné tři bilióny korun, tedy 45 procent HDP. Nezabrání tomu ani solidní růst ekonomiky a vyšší inflace,“ uvedla Horská.
Podle pravidel EU za standardních podmínek by dluh neměl přesáhnout 60 procent HDP. EU ale uplatňování pravidel Paktu stability a růstu Evropské unie kvůli pandemii dočasně pozastavila.
Efekt fiskální konsolidace na veřejné finance a ekonomickou aktivitu
| Rozpočtová opatření | Dopad na HDP | Dopad na veřejné finance | ||
| Příjmová strana | DPFO na 20-21%, při ponechání slevy na poplatníka | – – | -0,4 % | +110 mld. |
| Snížit sazbu sociálního pojištění hrazeného firmami (o 2pb) | + | – 36 mld. | ||
| Vrátit snížení daně z nafty | – | +6 mld. | ||
| Postupně navyšovat „zelené“ daně | – | +10 mld | ||
| Eliminovat výjimky, osvobození od daní | – | +12 mld. | ||
| Prodej zbytného majetku | * | +1 mld. | ||
| Zkvalitnění řízení státních firem (agresivnější dividendová politika) | * | +5-10 mld. | ||
| Minimální korporátní daň 15% | – | +2,5 mld. | ||
| Navýšit spotřební daně na spotřebu zatěžující zdraví a klima | – | +10-20 mld. | ||
| cca 120,5 – 135,5 mld. | ||||
| Výdajová strana | Zlepšit čerpání EU fondů (podíl EU fondů na veřejných investicích zvýšit ze současných 45 % na 60 %) | + | +40-50 mld. | |
| Snížit dotace (např. polovinu z nich nahradit financováním projektů z NGEU především v energetice) | – | -0,1 % | +39 mld. | |
| Zmrazit mzdy zaměstnancům vládních institucí na úrovni roku 2021 | – | +28 mld. | ||
| Zamezit jednorázovému zvyšování transferů obyvatelstvu nad rámec zákonné valorizace | – | -0,3 % | +15 mld. | |
| Snížení stavu „úředníků“ o 1 % tj. o 2006 osob (z 200 552 ne pedagogů, bez ozbroj. a obranných složek) | * | +1-1,5 mld. | ||
| Zrušení jízdného – selektivní slevy na jízdném | * | +6 mld. | ||
| Úspory za nákupy (modelově o 10 %) | – | +1,8 mld. | ||
| Úspory na nájmu a energiích za sdílená pracovní místa (modelově o 15 %) | – | +1,5 mld. | ||
| cca 132,3 – 142,8 mld. |
Pozn.: označení * znamená, že neexistuje přímý efekt na HDP
Zdroj: Raiffeisenbank
(ČTK)
