Dnešní jednání rady se zúčastnilo všech sedm členů. Rada má od počátku července tři nové členy a post guvernéra převzal Michl, který v pozici člena rady hlasoval ve stávajícím cyklu zvyšování úroků vždy proti jejich růstu. Na jednání byl i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
ČNB ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.
„Pro finanční trh nejde o překvapení, neboť očekávání analytiků byla takřka rovnoměrně rozdělena mezi scénářem stability úrokových sazeb a jejich zvýšení o čtvrt procentního bodu,“ řekl ČTK analytik Generali Investements Radomír Jáč. Úroky ČNB mohou podle něj po zbytek letošního roku zůstat beze změny a už v prvním čtvrtletí roku 2023 může česká centrální banka zahájit proces jejich snižování. Finanční trh ale může spekulovat na možnost, že rostoucí inflace dovede centrální banku letos na podzim ještě k dalšímu, finálnímu zvýšení úroků, dodal.
Na předchozím měnovém jednání koncem června rada pod vedením předchozího guvernéra Jiřího Rusnoka zvedla základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Na počátku května ji zvýšila o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Na konci března to bylo o 0,5 procentního bodu na pět procent. Na zasedání počátkem února rada zvýšila sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Na zasedání před Vánocemi stoupla sazba o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta.
Tisková konference po jednání rady se uskuteční v 15:45 za účasti guvernéra ČNB Michla. Na ní představí důvody dnešního rozhodnutí.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
(ČTK)
