Zvýšení úrokových sazeb má za cíl tlumit inflační tlaky, jež jsou spojeny s oživením ekonomiky a s uvolňováním omezení souvisejících s pandemií, jakož i s růstem cen komodit. Po maďarské centrální bance, jež zvýšila svou základní sazbu toto úterý, je ČNB druhou centrální bankou v Evropské unii, která učinila krok ve směru zpřísňování měnové politiky v situaci, kdy vzhledem k růstu inflace jsou úrokové sazby na neúměrně nízké úrovni.
Očekávaný krok
Rozhodnutí o zvýšení repo sazby o čtvrt procentního bodu na úroveň 0,50 procenta bylo v případě červnového zasedání na finančním trhu očekáváno, neboť podporu pro takový krok vyjádřila v uplynulých týdnech většina členů sedmičlenné bankovní rady české centrální banky.
Zahájení cyklu zvyšování úrokových sazeb je v případě června v souladu se čtvrtletní prognózou, kterou centrální banka zveřejnila počátkem května a již tehdy bankovní rada dala najevo, že se její názor na výhled měnově-politických kroků shoduje s doporučením, jež prognóza přináší.
Pokles nejistot souvisejících s pandemií, jasné známky oživení hospodářského růstu a souběžně s tím obavy ze setrvání inflace na vyšších úrovních jsou těmi hlavními faktory, jež hovoří pro zvyšování úrokových sazeb z jejich velmi nízkých úrovní.
Další zvyšování úrokových sazeb
Květnová prognóza ČNB očekává další zvyšování úrokových sazeb ve druhé polovině letošního roku, v prosinci by se dle prognózy ČNB mohla repo sazba dostat až na úroveň 1,25 procenta s výhledem na další růst v průběhu roku 2022.
Osobně pro zbytek letošního roku očekávám dvojí zvýšení úrokových sazeb, pravděpodobně v srpnu a listopadu, tedy vždy při příležitosti zveřejnění nové čtvrtletní prognózy z dílny ČNB. Očekávám tedy, že repo sazba bude koncem letošního roku činit jedno procento a další dvojí zvýšení, na úroveň 1,50 procenta, předpokládám pro rok 2022, nelze ale vyloučit scénář rychlejšího růstu úroků české centrální banky.
Posilování vůči euru
ČNB je druhou centrální bankou v Evropské unii, jež se v rámci ústupu pandemie rozhodla zahájit cyklus zvyšování úrokových sazeb a vážněji se věnovat sílícímu se riziku vyšší inflace. Pomyslné prvenství si odnesla maďarská centrální banka, jež zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu toto úterý, z úrovně 0,60 procenta na 0,90 procenta, a dala najevo, že úroky v Maďarsku porostou i v dalších měsících.
Výhled měnové politiky a konkrétní kroky středoevropských centrálních bank by měly pomoci příslušným měnám v posílení vůči euru, což platí jak o české koruně, tak o maďarském forintu. Posílit může i polský zlotý: Zde se sice centrální banka zatím drží scénáře stabilních měnově-politických úrokových sazeb, nicméně tržní úrokové sazby v Polsku rostou, což by mělo v následujících čtvrtletích vést k posílení také polskou měnu.
Radomír Jáč
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
