Nejvyšší nájemné bylo i nadále v hlavním městě. Průměrně se tam pronajímal metr čtvereční za 438 korun, oproti poslednímu čtvrtletí loňského roku cena vzrostla o 3,1 procenta. Nejdražší nájmy byly v Praze 3, kde měsíčně za metr čtvereční nájemníci zaplatili 478 korun. Byly tak dvojnásobné oproti průměrným nájmům v nejlevnější lokalitě, kterou je Ústí nad Labem.
Mezi cenami jednotlivých městských částí metropole jsou podle indexu výrazné rozdíly. Největší mezičtvrtletní nárůst o 6,5 procenta společnost zaznamenala v Praze 9. O necelých šest procent stouply nájmy také v Praze 10 a o necelých pět procent v Praze 4. O čtyři procenta vzrostly nájmy i v Praze 6.
Beze změny zůstaly ceny nájemného v Praze 5 a mírně poklesly v Praze 1 a Praze 8. Tam ale byly vedle Prahy 3, kde oproti konci loňského roku ceny vzrostly o 2,5 procenta, stále jedny z nejdražších nájmů ve městě. Ceny jsou ale nadále vysoké také v Praze 2, kde Deloitte zaznamenal nárůst o další 1,5 procenta.
„Růst nájmů v okrajových částech Prahy ukazuje na sílící poptávku po cenově dostupném bydlení. Lidé hledají kompromis mezi výdaji na bydlení a dojezdovou vzdáleností do práce. Centrální pražské části si stále udržují vysoké ceny a tak se poptávka přesouvá dál od centra, čímž se postupně zvyšují ceny nájmů také tam,“ řekl vedoucí oddělení nemovitostí a stavebnictví v Deloitte Petr Hána.
Kromě Liberce, kde se začátkem letošního roku pronajímal metr čtvereční za 283 korun, zdražily o 5,8 procenta nájmy také v Karlových Varech na 238 Kč za metr čtvereční. Dvou až tříprocentní nárůst byl zaznamenán i v Jihlavě, Středočeském kraji, Ostravě a v Ústí nad Labem. Méně rychle rostly nájmy v Plzni, Brně a Českých Budějovicích. Kromě Hradce Králové a Pardubic mírně nájmy zlevnily oproti loňskému čtvrtému čtvrtletí v Olomouci a Zlíně.
„Rozdíly mezi regiony odrážejí různorodou dynamiku místních trhů. V některých městech přetrvává silná poptávka, jinde naopak dochází ke korekci cen. Pro nájemníky i investory je čím dál důležitější sledovat nejen průměrné ceny, ale i jejich vývoj v čase a související lokální faktory, jako jsou pracovní příležitosti, dopravní obslužnost nebo dostupnost služeb,“ dodal Hána.
(ČTK)
