ČR se zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Stanovení termínu vstupu je v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Případné neplnění kritérií konvergence nemá pro ČR žádné přímé důsledky. Výjimkou je kritérium udržitelnosti veřejných financí.
ČNB v loňské analýze uvedla, že překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého přibližování se úrovně České republiky k vyspělým zemím eurozóny. Tento proces se sice v posledních letech obnovil, nicméně u většiny z nich zůstává odstup České republiky od průměru eurozóny značný. Dalším rizikovým faktorem ohledně přijetí eura je nesladěnost finančních cyklů ČR a eurozóny a otázka dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí kvůli stárnutí populace a růstu mandatorních, tedy povinných výdajů rozpočtu.
Podle dostupných informací letos Česká republika splní jen maastrichtské kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Kvůli inflaci, kterou má letos ČR v rámci EU jednu z nejvyšších, nesplní kritérium cenové stability.
ČR také letos nesplní kritérium udržitelnosti veřejných financí, a to kvůli deficitu veřejných financí. Ten by měl přesáhnout šest procent HDP. EU jej přitom požaduje pod třemi procenty. Důvodem jsou dopady pandemie a s tím související navýšení letošního schodku rozpočtu na 500 miliard korun.
Nadále by ale v rámci udržitelnosti veřejných financí měla ČR letos splnit požadavek na výši dluhu. Ten by měl být pod 60 procenty HDP a MF jej letos odhaduje na 39,4 procenta HDP.
Vyhodnocení plnění kritéria stability měnového kurzu bude možné teprve poté, co česká měna vstoupí do kurzového mechanizmu ERM-2 a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným minimálně dvouletým setrváním národní měny v ERM-2.
(ČTK)
