V samotném prosinci loňského roku spotřebitelské ceny stouply meziročně o 3,2 procenta, což bylo o 0,1 procentního bodu více než v listopadu. Proti listopadu ceny vzrostly o 0,2 procenta.
Podle ekonomů přitom inflace v nejbližších měsících zřejmě příliš neklesne, důvodem bude mimo jiné letošní zvýšení spotřebních daní u tabáku a alkoholu. Od poloviny roku by ovšem již inflace mohla začít postupně klesat zpět ke dvěma procentům. Zároveň tak podle analytiků nebude muset ČNB reagovat v únoru zvýšením úrokových sazeb.
„Na zvyšování cenového růstu měly největší vliv ceny za bydlení,“ uvedla k loňské inflaci vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Na zvyšování inflace působilo rovněž zdražování potravin a nealkoholických nápojů. V menší míře rostly ceny stravování a ubytování. Naopak ke snižování inflace přispíval vývoj cen oděvů a obuvi.
Nejnižší meziroční růst loni zaznamenaly spotřebitelské ceny v prvním čtvrtletí, a to o 2,7 procenta. V ostatních čtvrtletích byl růst mírně rychlejší. Ve druhém a třetím čtvrtletí ceny stouply shodně o 2,8 procenta, v posledním kvartále loňského roku zrychlila inflace na tři procenta.
„Na začátku roku 2020 spotřebitelská inflace dočasně ještě zrychlí a nad třemi procenty se udrží minimálně v prvním čtvrtletí letošního roku. V dalších čtvrtletích letošního roku však začnou inflační tlaky postupně ustupovat a v meziročním srovnání inflace sestoupí hlouběji pod tři procenta,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Prosincová meziroční inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB ve své prognóze. Důvodem rozdílu byl především neočekávaně rychlý růst cen potravin.
(ČTK)
