Na posledním měnovém zasedání na konci září rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Šlo o nejvýraznější růst od roku 1997. Pro tento krok hlasovalo pět ze sedmi členů rady. Dva hlasovali pro nechání sazeb beze změny. Důvodem byla především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyřprocentní hranici a byla výrazně nad očekáváním centrální banky.
„Listopadové zasedání bankovní rady ČNB nebude o tom, zda úrokové sazby zvyšovat či nikoliv, ale o tom, jak moc sazby zvýšit. Trh je nyní nastaven na zvýšení úrokových sazeb o 0,5 procentního bodu, ale vzhledem k aktuálně prudce rostoucí inflaci nelze vůbec vyloučit, že bankovní rada zvýší sazby podruhé v řadě o 0,75 procentního bodu,“ uvedl například analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Ve prospěch umírněnějšího růstu podle něj hovoří problémy v automobilovém průmyslu, a tím i přerušení hospodářského oživení.
Dnešního jednání rady se zúčastní všech sedm jejích členů.
ČNB začala úrokové sazby zvyšovat v červnu a spolu s Maďarskou národní bankou tak jako jedna z prvních zahájila utahování měnové politiky. Následně začaly měnovou politiku zpřísňovat také například centrální banky Polska, Rumunska nebo Norska.
(ČTK)
