Prognóza ČNB počítá s výrazným zvýšením úrokových sazeb na počátku letošního roku a od druhé poloviny roku s jejich postupným snižováním. V této souvislosti člen rady Vojtěch Benda podle záznamu uvedl, že výhled na pokles sazeb může být zpochybněn kumulací rizik na proinflační straně a že zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu na čtvrtečním zasedání pro něj neuzavírá možnost dalšího růstu sazeb v příštích měsících.
Viceguvernér Tomáš Nidetzký se podle záznamu domnívá, že sazby na dosažené úrovni zůstanou po delší dobu, než předpokládá prognóza. Také člena rady Tomáš Holub uvedl, že úrokové sazby mohou na svém vrcholu setrvat do doby, než budou viditelné signály poklesu inflace a inflačních očekávání směrem k inflačnímu cíli. Naopak člen rady Aleš Michl s rychlým zvyšováním sazeb nesouhlasil, protože pro zbrzdění aktuální inflace je podle něj především potřeba zlevnění surovin a snížení růstu množství peněz v oběhu, včetně mzdové zdrženlivosti, menšího zadlužování státu a přísnějšího poskytování hypoték.
„Bankovní rada se shodla, že další kroky měnové politiky se budou odvíjet od přicházejících nových informací a budoucích prognóz,“ uvádí záznam.
Podle něj se také většina členů bankovní rady shodovala v tom, že v prostředí vysokého cenového růstu zůstává proinflačním rizikem možnost slabšího ukotvení inflačních očekávání u dvouprocentního cíle ČNB. Viceguvernér Marek Mora v této souvislosti uvedl, že předchozí zvyšování úrokových sazeb a komunikace ČNB snížily závažnost tohoto rizika. Dědek zastával názor, že razantní zvyšování úrokových sazeb nelze opírat o nespolehlivě měřitelná inflační očekávání.
(ČTK)
