Senát přistoupení ke smlouvě schválil ústavní většinou před třemi lety. Sněmovna v předvolebním složení tak ale neučinila. Nyní vláda předložila fiskální pakt tak, aby ke schválení ratifikace stačila v Parlamentu prostá nadpoloviční většina hlasů.
Právě na dřívější verdikt Senátu poukazoval Michael Canov (STAN), který vyřazení bodu o souhlasu Senátu s ratifikací paktu z programu schůze prosazoval. Poukazoval také na to, že tehdejší vláda zastávala názor, že ratifikace musí být schválena třípětinovou většinou, protože smlouva přenáší pravomoci, kdežto nyní je předkládán ke schválení prostou většinou. „Nemohu si pomoci, ale jednalo by se o porušení ústavy,“ míní Canov.
Podpořila ho bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ), podle které by se smlouva neměla do horní komory vracet, když už byla jednou odhlasována. „Senát zasedá nepřetržitě, není přerušován (jako Poslanecká sněmovna),“ zdůraznila Wagnerová. Další senátor STAN Jan Horník soudí, že pokud by se měl Senát zabývat paktem znovu, musel by své dřívější rozhodnutí o něm ústavní většinou zrušit, nebo najít nějakou jinou cestu.
S takovými výklady nesouhlasil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). „Aby se fiskální pakt znovu projednal, byl požadavek legislativy i všech právníků, s nimiž jsem se setkal. Proces nebyl v Poslanecké sněmovně dokončen,“ uvedl. Jde podle Štěcha o nový návrh a je na kabinetu, jakou formou jej předloží. Nabádal senátory, aby bod z programu nevyřazovali. „Udělali bychom zmatek a popřeli bychom stanoviska našich odborných útvarů,“ zdůraznil.
Fiskální pakt Evropské unie stanoví rámec pro rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářských politik členských zemí. Sněmovna jeho ratifikaci podpořila po odkladech zatím jen v prvním čtení.
(ČTK)
