Rozpočtové příjmy za první tři měsíce roku dosáhly 476,4 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 6,1 procenta. Přispělo k tomu vyšší inkaso většiny daní i povinného pojistného. Výdaje za první čtvrtletí byly 567,6 miliardy korun, proti stejnému období roku 2024 vzrostly o 2,4 procenta.
„Meziroční pokles deficitu za první čtvrtletí jasně ukazuje pozitivní vývoj hospodaření státu a to, že vládní kroky k ozdravění veřejných financí fungují. Plný dopad přijatých konsolidačních opatření se projeví v následujících měsících při ročním zúčtování daní,“ uvedl Stanjura.
Rozpočtové příjmy táhly vyšší výběr většiny daní a pojistného, naopak příjmy z Evropské unie meziročně klesly o 3,9 procenta. Z daní nejdynamičtěji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které se zvýšilo o 11,8 procenta na 45,7 miliardy korun. Stejným tempem se zvýšil i výběr spotřebních daní, který za čtvrtletí dosáhl 41,2 miliardy korun.
Největším daňovým příjmem byla daň z přidané hodnoty, na které rozpočet získal 92,2 miliardy korun, meziročně o 7,1 procenta víc. Podle ministerstva financí se na výběru pozitivně promítá růst spotřeby domácností. Inkaso daně z příjmu právnických osob se zvýšilo o 3,9 procenta na 42,2 miliardy korun. Meziroční pokles zaznamenal výběr daně z neočekávaných zisků, která za první čtvrtletí přinesla do rozpočtu devět miliard korun, loni to bylo 13 miliard korun.
Výdaje za první čtvrtletí dosáhly 567,6 miliardy korun, meziročně vzrostly o 2,4 procenta. Nejvýznamnější výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 230,4 miliardy korun, což odpovídalo loňské úrovni. Z této částky šlo 178,6 miliardy korun na výplatu důchodů.
Kapitálové výdaje meziročně klesly o 4,9 procenta na 31,9 miliardy korun. Za poklesem podle ministerstva financí stálo nepravidelné financování společných programů EU a Česka, na které šlo o 5,6 miliardy korun méně než před rokem. Naopak investice výhradně z národních zdrojů vzrostly o 3,9 miliardy korun. Ministerstvo také upozornilo na to, že kapitálové výdaje bývají v prvních měsících roku obvykle nízké, protože se investiční aktivita státu soustřeďuje do druhé poloviny roku.
V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka.
Hospodaření státu v milionech korun:
| leden – březen | saldo |
| 2011 | -25.202 |
| 2012 | -22.690 |
| 2013 | 13.965 |
| 2014 | 43.590 |
| 2015 | 19.915 |
| 2016 | 43.597 |
| 2017 | 4680 |
| 2018 | 16.259 |
| 2019 | -9242 |
| 2020 | -44.708 |
| 2021 | -125.198 |
| 2022 | -59.140 |
| 2023 | -166.190 |
| 2024 | -104.973 |
| 2025 | -91.180 |
Zdroj: Ministerstvo financí
(ČTK)
