Rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu se nebude započítávat do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Dnes to schválila Sněmovna v předloze, kterou se mění zákony související s přijetím nového zákona o řízení a kontrole veřejných financí.
Pro pozměňovací návrh, který tuto novinku zavádí, hlasovalo 148 poslanců napříč sněmovními kluby. Výjimkou byl klub SPD, jehož 16 přítomných poslanců hlasovalo proti návrhu. Stejně vypadalo i hlasování o zákonu jako o celku.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který návrh ve Sněmovně formálně předložil, již dříve zdůraznil, že i při započítání zvýšených výdajů na obranu nepřesáhne deficit státních rozpočtů v příštích letech tři procenta HDP, která jsou podle evropských pravidel maximem. Nehrozí podle něj ani dosažení dluhové brzdy, která je nastavena na celkové zadlužení 55 procent HDP. Stanjura se z dnešního jednání omluvil kvůli zahraniční cestě.
Loni byl dluh vládních institucí 43,3 procenta HDP. Přestože je postupné zvyšování výdajů na obranu naplánováno do roku 2030, uvolnění výdajových pravidel bude platit o tři roky déle. Má zajistit, že nebude nutné v roce 2031 jednorázově snížit výdaje státního rozpočtu o jedno procento HDP, což je v současnosti zhruba 80 miliard korun. Tři roky by podle něj měly být dostatečné pro stabilizaci rozpočtů.
Schválený návrh novelizuje rozpočtová pravidla v části, která určuje stanovení výdajů státního rozpočtu při jeho sestavování. Vláda přitom musí vycházet především z výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů schválených vládou podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Může do nich promítnout zákonem stanovené vlivy. Povinnost vyčlenit nejméně dvě procenta HDP na obranu ukládá vládě zákon o financování obrany státu z roku 2023. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) byl měl v příštím roce obranný rozpočet představovat 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP. Zvýšení peněz na obranu je podle premiéra nezbytné.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová dnes před poslanci řekla, že její poslanci nebudou stát tomuto návrhu v cestě. „I my podporujeme armádu a vždy jsme ji podporovali,“ řekla. Dodala ale, že s vládní koalicí nesouhlasí v tom, aby na prvním místě byla utracená částka. Na prvním místě má být jasně definovaná potřeba, co se od Česka chce, řekla.
Podle předsedy klubu SPD Radima Fialy je Česko jedna z nejrychleji se zadlužujících ekonomik, a proto nebude SPD hlasovat pro povolení dluhové brzdy ani pro umožnění navyšovat procenta na zbrojení. Ptal se, na co se budou výdaje zvyšovat příště. „Nic takového není pravda, je to lež,“ reagoval na tvrzení o rychlosti zadlužování poslanec TOP 09 Miloš Nový.
Pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová řekla, že kvůli nynějšímu počínání prezidenta USA Donalda Trumpa už není možné se stejně jako v předchozích letech spoléhat na to, že by Česku přišel na pomoc někdo ze zámoří. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) poznamenal, že fiskální pravidla jsou málo přísným, ale alespoň nějakým mantinelem, který omezuje vlády ve zvyšování výdajů nad únosnou mez.
Do této předlohy také Sněmovna vložila pozměňovací návrh Jiřího Havránka (ODS). Podle ministerstva financí má zjednodušit budovám ve vlastnictví státu přístup k projektům energetických úspor se zárukou, takzvaným EPC. Do roku 2030 by to mohlo státu ušetřit desítky miliard korun. Úřady budou moci se souhlasem ministerstva financí přijímat dodavatelské úvěry na projekty energetických úspor. Dosud tato opatření úřady a instituce financovaly převážně ze státního rozpočtu.
Další schválený Havránkův návrh počítá s tím, že zákon převede údaje z centrální evidence dotací do informačního portálu státní pokladny. Po převedení posledního údaje do informačního portálu státní pokladny bude centrální evidence dotací zrušena.
(ČTK)
