Platné zákony podle Fischera neumožňují zatím dostatečně redukovat převádění peněz, jejichž původ je často spojen s trestnou činností, přes takzvané průtokové účty. Úpravy zákona by proto měly být natolik jednoznačné, aby odradily případné pokusy o vyprání těchto špinavých peněz na našem území. „Ze tří variant je pravděpodobně nejsilnější varianta trestního postupu a potom případně správního řízení,“ uvedl Fischer.
Současná legislativa neumožňuje obstavit finance nejasného původu. Peníze může policie u podezřelých transakcí zabavit tehdy, jestliže prokáže, že pocházejí z trestné činnosti, což je například v případě ruských klientů bank nemožné. Chystaná ministerská novela by to měla změnit. Jednou z variant je proto ustanovení, podle něhož by majitel účtu musel sám prokázat původ peněz. V opačném případě by peníze byly mimořádně zdaněny.
Vláda před měsícem schválila návrh novely zákona proti praní špinavých peněz, který má rozšířit okruh subjektů prověřujících klienty kvůli možné legalizaci peněz z trestné činnosti. Zákon umožňuje identifikovat skutečné majitele firem, prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích, jež jsou potenciálně zneužitelné pro praní peněz nebo financování terorismu. Týká se tak mimo jiné úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů či správců svěřenských fondů. Nově by klienty museli prověřovat i insolvenční správci, provozovatelé on-line loterií nebo obchodníci s drahými kovy.
Novela má rovněž zvýšit na jeden milion korun horní hranici pokuty pro jednotlivce, kteří zavinili neprovedení kontroly ze strany instituce, která zákonu podléhá. Dosavadní maximální pokuta 100 000 korun nesplňovala podle vlády požadavek na to, aby byla dostatečně odrazující. Návrh přináší také možnost neprovést kontrolu klienta, pokud by tak vzniklo riziko, že tato kontrola bude fungovat jako varování před případným zásahem Finančního analytického úřadu.
(ČTK)
