Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. „Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému,“ vysvětlil Stoeferle.
Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly. „Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního homo economicus, ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace,“ upozornil Stoeferle.
Drahé kovy letos trhají rekordy. Cena zlata za letošní tři čtvrtletí vzrostla o 24 procent na 1896 dolarů za unci, stříbro pak zvýšilo hodnotu dokonce o 32 procent na 25 dolarů. Podle ekonoma to ale není ani zdaleka jeho finální meta.
„V průběhu desítek let se objevují většinou čtyři scénáře, inflace, deflace, prosperita a krize nebo recese. Cílem investora je mít takové portfolio, které bude dlouhodobě stabilní a odolné vůči všem těmto scénářům,“ doplnil obchodní ředitel a hlavní analytik společnosti Golden Gate CZ Pavel Ryba.
Nejde podle něj jen o to, jak portfolio poskládat, ale i jak s ním v průběhu času podle změn v ekonomice pracovat. „Budeme čelit ekonomické recesi či spíše velké krizi největší od třicátých let a současně zažíváme mnoho měnových experimentů, které mohou vést k významně vyšší inflaci, než na kterou jsme si za posledních 30 let zvykli. A kombinace recese a zároveň inflace není v ekonomice úplně častá,“ podotkl Ryba.
(ČTK)
