Zadlužení všech zemí roste. I hlavní světové pevnosti USA už začíná být jasné, že ho nedokáže splatit a tak jedinou cestou, která zbývá, je znehodnocení měny. V roce 1971, kdy USA odpojily dolar od zlata, systém fakticky přetrvával. Zlato, stříbro, ropa a mnoho dalšího se dál obchodovaly v amerických dolarech a dluhopisy USA jako by byly ze zlata.
S tím je teď možná konec. Ale svět se svého řádu nechce vzdát. Amerika v únoru vydala dluhopisy na 290 miliard dolarů, aby splatila dluhopisy již vydané a zatímco půlka světa – Japonsko, Velká Británie, Kanada, Francie nebo i Brazílie a Indie je během dne skoupily, druhá polovina vedená Čínou, i když ji zajímavý úrok také tentokrát přilákal, se jich od roku 2015 zbavuje. Přesto i Čína drží americké dluhopisy v hodnotě 1,05 bilionu dolarů, protože se snaží vysát z dolaru co nejvíc, dokud dýchá.
Průměrný člověk to však nesleduje tak podrobně a nečte výroční zprávu centrální banky. Přesto cítí, že se něco děje, což dokládají tříhodinové fronty na zlato ve Vietnamu, prodej zlata v Indonésii, kde jedno zlatnictví dokázalo prodat 250 kilo slitků a šest kilo šperků za týden, jak píše Jakarta Globe, nebo odhodlání třetiny bohatých Korejců, jak uvádí The Korea Herald investovat do zlata.
Padají regulace. V Indii byla dovozní cla na zlato snížena z 15 % na 6 %, což vyvolalo vlnu maloobchodních nákupů. V Asii počet zlatých burzovních fondů vzrostl z pouhých tří v roce 2005 na dnešních 128 a spravují přes 25 miliard dolarů. Čína zvýšila dovozní kvóty na zlato a povolila pojišťovnám do něj investovat. Svět spojuje společný instinkt – ochránit se před nevyzpytatelnou budoucností.
Důkazem je rekordní cena zlata. Země jako Čína, Polsko nebo Česko nenakupují zlato kvůli krátkodobým ziskům, nýbrž se připravují na svět, kde tradiční záchranné sítě již nemusí fungovat. „Poselství je nenápadné, ale jasné: víra v americký dolar eroduje a závody o zajištění tvrdých aktiv zrychlují. Zlato se svou tisíciletou pověstí je jasnou volbou.“ píše se na webu Hackernoon v analýze nazvané: Měli byste se ptát, proč centrální banky nakupují zlato.
„Velmi vysoké státní dluhy a stále neudržitelnější domácí deficity jsou silným koktejlem, o kterém nám historie říká, že obvykle končí znehodnocením měny, inflací a zápornými úrokovými sazbami,“ konstatuje Jim Luke, manažer komoditního fondu Schroders. Tyto trendy již vytvořily situaci, kdy se globální kapitál pokouší získat zlato jako bezpečnou měnu. Trh zlata ale není dost velký, aby absorboval tuto poptávku bez mnohem vyšších cen.
Totéž tvrdí i francouzská banka BNP Paribas. „Poptávka bude přicházet z různých stran, včetně centrálních bank, správců dlouhodobých aktiv, soukromého bohatství, makroekonomických fondů a drobných investorů. Zároveň je nepravděpodobné, že by se nabídka výrazně zvýšila. Růst těžby je omezený. Vyšší poptávka a omezená nabídka by mohly vést k přehnaným cenovým pohybům – spíš směrem nahoru než dolů.“
„Když uvážíme všechny věci, zlato za 5 000 dolarů na konci dekády se před rokem zdálo jako výstřední. Teď mi to připadá spíš konzervativní. V zásadě je to proto, že zlato se mění z komoditního na peněžní aktivum. To umocněné událostmi posledních týdnů nabízí zamyšlení nad budoucí rolí zlata v mezinárodním měnovém systému a posílením jeho funkce jako trvale bezpečného aktiva,“ dodává Luke.
(rek)
