
Bezmála dvě třetiny bank uvedly, že zlato bude mít větší podíl v globálních rezervách. Loni to byla necelá polovina. Z průzkumu také vyšlo, že 24 procent centrálních bank hodlá v příštích 12 měsících nakoupit zlato.
Sedm z deseti centrálních bank tedy počítá s tím, že se letos devizové rezervy ve zlatě globálně zvýší, jen dvě procenta mají názor opačný. Při otázce na tělo položené 57 centrálním bankám, z toho 13 ve vyspělých zemích, zda se konkrétně v jejich instituci během příštího roku množství zlata změní, podobně jako loni 72 procenta s tím nepočítá. Zhruba čtvrtina očekává zvýšení.
Historická pozice zlata a jeho skvělý výkon v dobách krizí je však pro polovinu centrálních bank hlavním důvodem, proč ho mít v rezervách. Že má zlato posloužit jako součást dedolarizace, si překvapivě myslí jen čtyři procenta dotázaných, že se tak stane pouze okrajově, se domnívá 30 procent respondentů.
PSALI JSME: Robustní nákup zlata polské centrální banky
Názor, že zlato má posloužit jako obrana proti změnám mezinárodního finančního systému nebo k dedolarizaci považuje za irelevantní 62 procent centrálních bank. Přesto se polovina dotázaných centrálních bank domnívá, že podíl dolarů v rezervách bude za pět let jen mezi 40-50 procenty, zatímco něco málo než čtvrtina věří, že podíl celkových rezerv (devizy a zlato) zůstane nezměněn.
Že zlato bude tvořit maximálně 15 procent nebo přes 25 procent rezerv, si myslí pouze čtyři procenta dotázaných, drtivá převaha odpovědí uvádí, že se podíl zlata v rezervách se buď nezmění, nebo dosáhne 16-25 procent.
K poslední variantě se přiklání 69 procent rozvíjejících se zemí, z vyspělých ekonomik si 62 procent myslí, že vše zůstane při starém. Zřejmě měly na mysli samy sebe, kde je tento jev dlouhodobý.
PSALI JSME: Centrální banky nakupují zlato v rekordních objemech, zájem je i v Česku
(rek)