
V roce 2020 centrální banky nakoupily 273 tun zlata. Je pravda, že to bylo o 59 procent míň než v roce 2019, ale říká to jedno: i v nejtěžších ekonomických dobách nakupují. Rok 2020 byl pro centrální banky katastrofálním rokem. Musely přijmout extrémní opatření, aby zajistily, že se jejich ekonomiky nerozpadnou. Dalo by se předpokládat, že si vypomohu prodejem zlata. Ale ne. Místo toho pořizovaly další.
Žlutý drahý kov podstatně snižuje volatilitu rezerv. Centrální banky ve svých rezervách drží mnoho měn a potřebují něco, co je proti kolísání hodnot zajistí. A tady dělá zlato skvělou práci.
Z rozboru, kdo zlato kupuje, se dá zjistit, že to nejsou hlavní centrální banky, jako jsou americký Fed nebo Evropská centrální banka. Jsou to ty menší. Dlouho totiž měly dojem, že americký dolar a další světové měny jsou jako rezervy skvělé. Ukazuje se však, že také potřebují nějaký druh zajištění, a v tom se zlato už mnohokrát osvědčilo. Konečně i ty největší centrální banky rozvinutých států sice zlato nekupují, ale ani v dnešních těžkých časech neprodávají.
Jsou to tedy zejména centrální banky rozvíjejících se ekonomik, které nakupují zlato. A ještě s tím neskončily. Potřebují mnohem víc vzácného kovu a nakupují ho, aniž by se o tom šířily. Jinak by totiž riskovaly, že se ceny zlata posunou výš.
Centrální banky argumentem pro vyšší cenu
„Věříme, že vzestupný pohyb ceny zlata ještě neskončil. V roce 2020 jsme zaznamenali obrovský nárůst investiční poptávky po zlatě, když centrální banky v pandemické době nákupy omezily. Otázka zní: Vrátí se centrální banky v roce 2021 na trh se zlatem?“ ptá se analytický web Lombardi Publishing Corporation. Pokud ano, zůstanou ceny zlata na dnešních hodnotách?
„Myslíme si, že rok 2021 bude připravou na další rok, kdy budou ceny zlata stoupat. Zatím je vše na dobré cestě. Nechtěli bychom vidět vertikální pohyby ceny zlata, protože ty nejsou dlouhodobě udržitelné. Postupné zvyšování stačí,“ uzavírá Lombardi svou aktuální zlatou prognózu.
(rek)