Ukázalo se, že Čínská lidová banka – největší kupec zlata posledních dvou let – ani v červnu nepřidala ke svému zlatému pokladu ani gram.
Analytici si již dvouměsíční zastavení nákupů vysvětlují dvěma způsoby. Jedni tvrdí, že Čína nakupuje zlato jinými kanály tajně, druzí to vysvětlují vysokou cenu zlata na světovém trhu. Obě cesty ale mají vést ke stejnému cíli: Srazit cenu zlata, aby nákupy mohly pokračovat.
Druhou záhadou bylo, proč Singapur jako jediný z ekonomicky vyspělých států, v minulém roce zvýšil své rezervy nákupem 76,5 tuny žlutého kovu či jak píše tamní web Silver Bullion o 49,8 procenta, čímž se stal třetím největším rozmnožitelem zlata na světě. Největší nákup 44,6 tuny učinil v lednu 2023, kdy unce zlata byla bezmála o 600 dolarů levnější, než je dnes.
PSALI JSME: Kdo je tajemný kupec čínského zlata?
Červnová data WGC zřejmě přinášejí vysvětlení. Singapurský měnový úřad zastupující roli centrální banky se prodejem 12 tun stal největším prodejcem zlata na světě. Vysoká cena zjevně posloužila k vítanému zisku.
K významným kupcům se v letošním roce připojila i Česká národní banka ve snaze lépe rozložit své rezervy nákupem 10,68 tuny zlata, což ji v meziročním srovnání červnových nákupů zařadilo na páté místo na světě za Turecko, Indii, Čínu a Polsko.
Celkem v červnu centrální banky za víc než dvě miliardy dolarů nakoupily 31 tun zlata, což je pod 12měsíčním průměrem 36 tun. Lídry nákupů se staly Indie a Uzbekistán přesunem devíti tun zlata do svých sejfů. Naše centrální banka pokračovala v menším, leč trpělivém posilování zlatých rezerv o necelé dvě tuny, jak ostatně od loňského března činí každý měsíc.
PSALI JSME: Zlatého pokladu Česka už si všímá celý svět
Rudolf Marek
