Celní správa mimo to ještě eviduje zlato netepané (netvářené) ve formě hrudek, zrn, ingotů, litých cihel nebo pelet. „Celní norma nerozlišuje, zda se jedná o surovinu pro klenotnictví či o investiční slitky nebo cihličky, jak se dotazujete. Uvedené položky se třídí dle zpracování. Důležité je, zda byl výrobek získán jen litím, nebo zda došlo k dalším zpracovatelským krokům, např. válcování,“ sdělila naší redakci mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová.
Vypočítat z toho, kolik zlata si Češi od roku 2009 nakoupili jako investici nebo k zajištění bohatství, je proto velmi obtížné, protože většina švýcarských zpracovatelských rafinerií, odkud převážně investiční zlato v Česku pochází, větší slitky odlévá, ale např. firma PAMP ho razí, což je z pohledu celníků jiná kategorie, pokud o tom ale vědí. Leč pokusili jsme se o to.
PSALI JSME: Češi kupují kolem dvou tun zlata ročně
Jen od roku 2009 nainvestovali Češi do zlata miliardy korun, v posledních letech to je přes půldruhé miliardy ročně (bez šperků), a celkem si za tu dobu doma dle oficiálních zdrojů uložili 19,348 tuny investičního zlata. Česká národní banka měla k 31. prosinci 2021 ve svém sejfu 10,575 tuny zlata. Nejvíc investičního zlata si lidé nakoupili v roce 2015, celkem 1,997 tuny, ale je třeba dodat, že podstatně víc zlata se prodá v podobě klenotů, prstenů a mincí.
Podrobný pohled na neúplnou statistiku roku 2021 (ke konci listopadu) ukazuje, že zlatých polotovarů zejména pro klenotníky se dovezlo 6,739 tuny, mincovního zlata 460 kilogramů, čtyři kilogramy zlatého prachu a investičního zlata 1,365 tuny. To všechno za rekordních 10,026 miliardy korun.
PSALI JSME: Barometr obliby spoření: Češi utíkají před inflací ke zlatu
Rudolf Marek
