Podle experta na česká zlatá ložiska Petra Morávka je jako nejvýznamnější období hlubinné těžby drahých kovů včetně obecně považováno 13. a 14. století, tedy za panování Lucemburků.
PSALI JSME: Česko má pod zemí zlato za stovky miliard korun (1): Zlato tu rýžovali už Keltové
„Vedle bezesporné hlavní úlohy stříbra to byla také domácí produkce zlata, která významně přispěla jak při výstavbě Prahy jako sídelního města krále a za Karla IV., i celé Svaté říše římské (připomeňme Jana Rotleva, jílovského těžaře a člena pražské patricijské rodiny, stavitele budovy pozdějšího Klementina), tak pro rozmach umění (pravděpodobný jílovský zdroj zlata pro Svatováclavskou korunu českých králů) a mezinárodního obchodu (ražba zlatých mincí zavedená Janem Lucemburským v roce 1325),“ uvedl v jednom starším článku geolog Morávek, který vloni zemřel.
PSALI JSME: Zlatá horečka v Boskovicích
V roce 1337 bylo zmiňováno 25 českých zlatonosných zvlášť produktivních oblastí, přičemž podle většiny historiků byla nejvýznamnější středověká těžba v jílovském revíru ve středních Čechách. Podle záznamu z roku 1344 byla odhadovaná roční produkce 65 kilogramů zlata, přičemž celková těžba v revíru dosáhla až deset tun. Celková středověká produkce v českých zemích je odhadována na zhruba 48 tun.
PSALI JSME: Cesta za zlatem krajem blanických rytířů
(pes)
