Podvod známý jako „spoofing“ spočíval v tom, že obchodníci měli zadávat velké objednávky na futures s drahými kovy na jedné straně trhu, zároveň pak zadat příkazy, kterými futures (obchody s budoucím vypořádáním) zamýšleli před provedením nákupu zrušit. Před realizací spoofingového příkazu obchodníci často zadávali menší objednávky na opačné straně trhu, aby se pokusili profitovat z pohybu cen, který způsobili.
Jak server Zlato.cz již loni napsal, manipulátoři se měli dopustit stovek až tisíců podvodných „spoofů“. Působili v různých koutech světa, v USA, Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii a ve Spojených arabských emirátech. Manipulace s cenami různých drahých kovů včetně zlata a stříbra se měli dopouštět od počátku roku 2008 do roku 2014. Před tímto případem byli podle ministerstva spravedlnosti obviněni ze stejného trestného činu pouze tři lidé.
UBS nevyklouzla
V žalobách podaných burzovní komisí, která reguluje derivátové trhy, dostala největší pokutu ve výši 30 milionů dolarů Deutsche Bank, zatímco švýcarská UBS souhlasila s platbou 15 milionů dolarů a britská HSBC se sankcí ve výši 1,6 milionu dolarů. Překvapením je hlavně trest udělený UBS, která s vyšetřovateli spolupracovala.
„Bankovní dům UBS v souvislosti s vyšetřováním této kauzy získal imunitu,“ napsala loni agentura Bloomberg. „Vychází to z dohody s ministerstvem spravedlnosti o mimosoudním vyrovnání v předchozím obvinění z bankovních podvodů v oblasti úrokových sazeb v roce 2015.“ To se však buď nepotvrdilo, nebo je uložená sankce na minimální možné výši.
„Takové jednání představuje značné riziko zhoršení důvěry na trzích v USA a vytváří nerovné podmínky pro legitimní obchodníky a investory,“ cituje AFP úřadujícího ředitele kriminálního oddělení amerického ministerstva spravedlnosti Johna Cronana.
James McDonald z burzovní komise pro regulaci trhů s deriváty k tomu dodal, že zavedení elektronického a algoritmického obchodování vytvořilo nové příležitosti jak pro legitimní obchodování, tak pro podvody.
(rek)
