Téměř osm a čtvrt tuny žlutého kovu mají ve svých rezervách tři nejlidnatější státy starého kontinentu, které jsou současně v první pětici zemí, které mají absolutně nejvíce zlata na světě: Je to Německo s 3 359 tunami (2. největší zlaté rezervy hned po USA, pozn. aut.), Itálie s 2 452 tunami (3. místo na světě) a Francie s 2 436 tunami (4. místo).
Podíl zlata v devizových rezervách uvedených zemí, které představují necelou polovinu obyvatel EU (47 %), je v průměru 62,5 procenta, nejvyšší je v případě Spolkové republiky Německo (66,2 %). Takto vysoký poměr ve prospěch zlata v devizových rezervách je takřka dvakrát vyšší, než jaký je poměr u zásob ECB, kde žlutý kov tvoří zhruba 34 procent.
PSALI JSME: Proč centrální banky nakupují zlato?
Ve srovnání s průměrem sedmadvacítky, jenž je na úrovni 23,41 procenta, pak už můžeme mluvit skoro o trojnásobku. Lepšího skóre však dosahuje průměr devatenáctky členů eurozóny, jenž je o pět procentních bodů vyšší (28,19 %). V případě nečlenů eurozóny (a Dánska, které se rozhodlo pro neúčast v eurozóně) je však průměrný poměr zlata v devizových rezervách žalostně nízký – jen něco málo přes sedm procent (7,08 %).
A pro zajímavost ještě jedno srovnání – vypočítali jsme z údajů Světové rady pro zlato a Refinitiv Datastream, že u centrálních bank evropských monarchií představuje zlato v průměru asi pětinu z devizových rezerv. V tomto žebříčku kraluje Nizozemské království, které má ve svých rezervách 56 procent zlata, na jeho konci se nalézají Dánské království a Lucemburské velkovévodství, která mají shodně méně než pět procent.
PSALI JSME: Proč Chorvatsko a Norsko, jako jediné v Evropě, nemají žádné zlato
Zatímco podle doporučení MMF by měly centrální banky členských států ideálně držet ve žlutém kovu tři procenta z celkových devizových rezerv, podle zastánců širšího využití zlata v mezinárodním měnovém systému, mezi něž se řadí i zmíněná Světová rada pro zlato, by se měl podíl zlata v portfoliu centrální banky pohybovat mezi čtyřmi až deseti procenty.
Jak jsme již dříve psali, v Evropě je několik zemí, které nemají ve svých devizových rezervách vůbec žádné zlato: Jde o Norsko a Chorvatsko. A pak je tu nepočetná skupinka tzv. nezlatých centrálních bank, kam vedle Česka (0,3 % zlata v devizových rezervách) patří Estonsko (1,10 %) a Malta (0,79 %). Irsko se vloni rozhodlo změnit názor a posílit své zlaté zásoby kvůli rekordní inflaci v eurozóně. A pro úplnost dodejme, že významnými držiteli zlata v Evropě jsou Švýcarsko (1 040 tun) a Británie (310 tun) coby nečlenové EU.
PSALI JSME: Irsko se chce bránit inflaci zlatem
(luk)
