
Rusko, které „dedolarizuje“ své rezervy, bylo největším kupujícím následované Tureckem a Kazachstánem. Také Maďarsko uskutečnilo velký nákup, přičemž uvedlo, že tím eliminuje rizika a zajišťuje se proti změnám v mezinárodním finančním systému. Nakupovala rovněž Indie, Polsko, Čína a řada dalších zemí.
Podle zprávy marketingové organizace těžařů zlata WGC (World Gold Council) se „centrální banky rozhodly výrazně zvýšit své zlaté rezervy a posílily význam zlata jako rezervního aktiva“. Při detailnější prohlídce dat WGC server India Times zjistil, že naposledy centrální banky nakoupily obdobné množství zlata v roce 1967.
Očekává se, že centrální banky získají v letošním roce dalších 600 tun zlata, tedy alespoň podle britské podle poradenské firmy Metals Focus. Nákupy zlata, které pomůže bankám diverzifikovat své devizové prostředky v době mimořádné politické volatility, signalizují rostoucí důvěru v hodnotu lesklého žlutého kovu.
„Ještě před deseti lety banky spíš zlato prodávaly,“ řekl agentuře Bloomberg Juan Carlos Artigas, ředitel investičního výzkumu WGC. „Dnes devizové rezervy rozšiřují a stále víc se diverzifikují.“
Ceny zlata od května nejvyšší
Zpomalení globálního růstu, slabší americký dolar a snaha centrálních bank zvýšit množství zlata, je vítězným triumvirátem pro investory, kteří si v oživení ceny zlata chtějí zahojit ztráty po tříletém růstu.
„Cena zlata se v roce 2018 příliš neměnila, ale na konci roku se na základě obav z brexitu, klesajícího akciového trhu a očekávání méně agresivní americké měnové politiky, začala zvyšovat. Tento trend pokračoval po celý leden, přičemž zlato v cenách kolem 1320 dolarů za unci je nejdražší od loňského května,“ uzavírá Bloomberg.
Celkem se podle statistiky WGC v roce 2018 na světě zobchodovalo 4345 tun zlata. V roce 2017 to bylo 4160 tun.
(rek)