Nejvíc zlata, celkem 125 kilogramů, bylo v dubnu dovezeno ze Švýcarska, což by samo o sobě nebylo nic nenormálního, když tuto alpskou zemi lemují špičkové rafinerie vzácných kovů. Zarážející je však vývoz 208 kilogramů zlata opačným směrem z Česka do Švýcarska. Ve statistikách ČSÚ tradičně neladí dovozní a vývozní ocenění zlata.
Zlato dovezené ze Švýcarska má uvedenou statistickou hodnotu 210,5 milionu korun, což odpovídá světovým cenám, ale mnohem víc zlata exportovaného do Švýcarska má dle zveřejněných dat statistickou hodnotu pouhých 48,4 milionu korun.
Tento jev se v tabulkách ČSÚ objevuje víceméně pravidelně a je odůvodňován například zpracováním žlutého kovu. Jako by kilogram zlata v podobě plechového pásku měl mít nižší hodnotu než kilogram zlata v podobě klenotnických háčků.
Pakliže by šlo o zpracování zlata ve smyslu jeho naředění jinými kovy, jako je červené zlato se čtvrtinovým obsahem mědi nebo bílé zlato smíchané s niklem nebo stříbrem v poměru zhruba 6:4, pak ovšem není jasné, co by s tím dělali ve Švýcarsku.
PSALI JSME: Z Česka se víc zlata vyváží, než dováží
„Ráda bych se zeptala, odkud jste údaje získal. Bohužel se k uvedeným údajům nemohu zcela vyjádřit. Je to z toho důvodu, že nevím, co zahrnují. Zaleží vždy na formě zpracování a složení zlata.
Nejspíš bývá zařazováno do kapitoly – ostatní netepané formy –, ale pro podrobnější zařazení je třeba se obrátit na specialisty a sdělit jim i podrobné složení deklarovaného předmětu,“ napsala nám vedoucí tiskového oddělení a mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová.
V datech našich statistiků se objevují i další záhady, pro něž statistici nemají vysvětlení. Například, že v únoru byla polovina, 156 z 316 kilogramů deklarovaného zlata, dovezena z Bulharska a dalších 13 kilogramů zlata z teritoria Země a území neuváděné v rámci obchodu uvnitř Evropské unie.
Z Bulharska se občas nějaké zlato doveze, zatím bylo rekordem 16 kilogramů, ale ve statistice by se nemělo objevovat zlato z neuváděných území. Podklady veškerého obchodu se zlatem mezi Českem a státy mimo Evropskou unii dodávají statistikům celníci, pro které je tento pojem ve vnitřním obchodě unie rovněž záhadou.
PSALI JSME: Zlato za ceny Českého statistického úřadu by šlo na dračku
„Z celního hlediska pojem – z neuváděných zemí a území – je ojedinělý, protože do celních prohlášení je vždy nutné stanovit zemi odeslání a zemi původu. Pokud je tam zmíněné označení, znamená to, že dovozce neuvedl zemi původu či odeslání. Doporučila bych vám se tedy obrátit na instituci, od které jste údaje získal,“ sdělila nám mluvčí celní správy Hana Prudičová.
Instituce, která tyto údaje zveřejňuje, ovšem vysvětlení nemá. Odvolává se na tzv. intrastat, tedy povinná hlášení o dovozu a vývozu českých daňových subjektů v měsíčním objemu nad 15 milionů korun.
Firma CEDA, která se celními deklaracemi živí, na svém webu radí: „Vykazujte jen zboží, které přestoupilo hranice. Pokud tedy neobchodujete s letadly, loděmi nebo raketoplány. Na ty je výjimka. Ty vykazujete, i když u nás nepřistály.“
Podle dat zveřejňovaných ČSÚ nemají k podobným vtípkům daleko i výkazy přeshraničních obchodů se zlatem.
