
Ti, kteří se dnes bojí o svá aktiva, nevyhnutelně narazí na zlato jako na důležitou formu investice. Cena zlata sice kolísá, ale tento kov si v delším horizontu spolehlivě uchovává svou kupní sílu už po tisíce let. To platí do určité míry také o stříbru. Nekontrolovatelný nárůst peněz vrhaných na trh centrálními bankami a astronomické schodky státních rozpočtů oblibě vzácných kovů napomáhají.
„Pokud jde o investování do drahých kovů, často se doporučuje stříbro. Z dobrých důvodů. Na jedné straně ze spekulativního hlediska, protože stříbro je ve srovnání se zlatem považováno za podhodnocené. A často se také říká, že vlastnictví stříbra soukromými osobami nikdy nebylo nezákonné (jako zlata v USA), což není pravda. Pro stříbro hovoří i to, že se hojně používá jako průmyslový kov. Samozřejmě má smysl vlastnit i stříbrné mince. Ale zlato je a zůstane tím nejlepším protikrizovým kovem,“ argumentuje web Goldreporter.
Peníze přicházejí a odcházejí, drahý kov je navždy
Sázka na stříbrné mince má podle webu obchodníka s drahými kovy řadu nevýhod, zejména při současném poměru ceny zlata a stříbra. Při stejné investiční částce vyžaduje stříbro podstatně víc prostoru na uskladnění a má podstatně větší váhu než zlato. Díky tomu je také méně mobilní. Stěhujte místo 50 papírových dvoutisícovek čtyři kila kovu.
Při nákupu stříbra platíte navíc DPH ve výši 21 %, protože stříbro (na rozdíl od zlata) obecně není od daně osvobozeno. „Neplátci DPH, tj. běžní drobní investoři, nakupují stříbro za plnou cenu, včetně DPH, a při následném prodeji daň nepřipočítávají,“ uvádí Česká mincovna. Pokud je stříbro zahrnuto do podnikatelské činnosti, vztahuje se na stříbro i daň z příjmu s výjimkou případů, kdy bylo v majetku firmy déle než 5 let.
Cena stříbra je výrazně volatilnější než cena zlata. Stříbro je také obecně méně přijímané jako aktivum než zlato. Bílý kov také časem mění barvu. Kdo by nevěděl o pravidelném čištění stříbrných příborů či o růžové vatičce na leštění prstenů. Údržba je prostě složitější než u čistého zlata.
52 kilo stříbra jako kilo zlata
A vezměme to ještě z jiné stránky. V Česku dnes stojí plátek o váze jedné unce (31,1 gramu) zhruba 43 tisíc korun. Přitom je ten plátek menší než bankovní karta. Stříbra za stejnu cenu potřebujete bezmála dvě kila.
Kilogram ryzího stříbra, a to už je pořádný bochan, přijde zhruba na 25 tisíc korun. Pro uložení zhruba stejné hodnoty do zlata stačí 20gramový plátek. A ještě tvrdší srovnání: kilo stříbra stálo v době psaní tohoto článku 25 619 korun, kilo zlata u stejného prodejce 1 349 344 korun. Za stejné peníze byste si museli koupit přes 52 kilogramů stříbra.
A je tu ještě jedna poměrně málo známá věc. Prodejce u zpětného odkupu dá za kilo stříbra 17 683 korun, což je skoro o osm tisíc míň než činí kupní cena. U 20gramového plátku zlata za 28 tisíc korun (pro srovnání s kilem stříbra za podobnou cenu) nabízí jen o 2385 korun míň než za kolik prodal. Rozdíl v prodělku mezi oběma kovy při zpětném odkupu přesahuje pět tisíc korun.
„Ano, člověk by měl jako ochranu proti krizím vlastnit stříbro i zlato, byť podle našeho názoru při obchodu s těmito kovy ve velkém převládají spekulativní aspekty. A pozor: pouze v přímém vlastnictví a ve fyzické formě (mince a cihly) můžete plně využít potenciál drahých kovů na ochranu svých aktiv,“ naráží server na papírové deriváty zlata, s nimiž se spekuluje na burzách.
(rek)