Celosvětově zlaté rezervy rostou již 14. rok v řadě, což se ještě nikdy nestalo. Může za to i největší expanze zlatých rezerv na Středním a Dálném východě. Turecko s přibližně 30 tunami si připsalo nejvyšší nárůst zlatých rezerv za první čtvrtletí s čistými nákupy osm měsíců v řadě.
Čínská lidová banka je ještě důslednější. V dubnu navyšovala své zlaté rezervy již 18. měsíc v řadě a nyní ve svých trezorech skladuje 2 264 tun drahého kovu. Zlato však tvoří pouze 4,6 procenta čínských devizových rezerv, takže nákupy zlata zřejmě budou pokračovat.
PSALI JSME: Které státy nejvíc sázejí na zlato?
Indie byla v 1. čtvrtletí třetím nejsilnějším kupcem zlata s 18,51 tuny a Kazachstán s 16,39 tuny čtvrtým. V Evropě své zlaté rezervy nejvíc zvýšily Česko (letos i víc než šest tun, pozn. aut.) a Polsko, všímá si web německé burzy cenných papírů. Rekordní roky 2022 a 2023 by tak mohl následovat další.
Zatímco celosvětové nákupy zlatých rezerv ještě v roce 2010 nepřekračovaly 80 tun, v posledních dvou letech prolomily hranici tisíc tun. Rekordní s čistými nákupy 1 082 tun je zatím rok 2022, těsně následovaný rokem 2023 s 1 037 tunami.
PSALI JSME: Zlatý poklad ČNB se v dubnu opět navýšil
Globální zlaté rezervy se od roku 2010 zvýšily o víc než 7 800 tun. Prvních pár měsíců letošního roku nasvědčuje tomu, že nákupy centrálních bank mohou být čtyřciferné i v roce 2024.
Experti americké Goldman Sachs Group proto tvrdí, že původci současné zlaté horečky jsou právě centrální banky rozvíjejících se trhů. Poznamenávají, že v současné době drží kolem šesti procent rezerv v drahých kovech, což není ani polovina úrovně pozorované na rozvinutých trzích. To znamená značný potenciál pro další akvizice zlata kvůli diverzifikaci devizových rezerv.
PSALI JSME: Centrální banky mají víc zlata než kdy jindy. Bude to však stačit?
(rek)
