„Negativní korelace mezi zlatem a americkým dolarem vedla investory ke zlatu při každém oslabením amerického dolaru,“ napsal v e-mailu televizi CNBC David Lennox, analytik zdrojů společnosti Fat Prophets. Zlato také vydělalo na tom, že Írán sestřelil americký dron a že mezi USA a Íránem vzrostlo napětí.
„S brzkým poklesem úrokových sazeb bude americký dolar pravděpodobně oslabovat,“ dodal Lennox s dovětkem, že slabost na zeleném (dolarovém) bankovním účtu by mohla být posílena návratem k politice uvolňování (tištění peněz). Zvýšená geopolitická rizika (USA–Írán) navíc přinesla ceně zlata prémii. Zlato podle něj již dosáhlo letošního firemního cíle mezi 1375 a 1400 dolary za unci.
„Cena zlata se zotavila ze svých minim a myslíme si, že současný nárůst jeho ceny by mohl být udržitelný,“ napsali stratégové ze singapurského DBS Group Research. „Rostoucí politické napětí a nižší výnosy z dluhopisů v amerických dolarech by měly být pro majitele zlata po zbytek roku 2019 velmi zajímavé.“
A opět tištění peněz
Americkou centrální banku následovaly další významné centrální banky, které v případě potřeby avizovaly další měnové stimuly. Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi řekl, že „pokud se ekonomická situace v příštích měsících zhorší, bude zapotřebí dalších stimulů “.
Guvernér Bank of Japan Haruhiko Kuroda také uvedl, že, pokud by ekonomika ztratila sílu k dosažení stále nejistého 2% inflačního cíle, jeho centrální banka „bez zaváhání zváží rozšíření stimulů“.
Růstu ceny zlata nahrává i rozhodnutí Banky pro mezinárodní vypořádání, centrální banky centrálních bank, která změnila status zlata v rezervách bank na aktivum s nulovým rizikem. Zřejmě počítá, že jeho cena nebude dlouhodobě klasat.
To asi nepohne politikou ČNB, která zlato ignoruje, ale stále víc centrálních bank z rozvíjejících se zemí se nákupy zlata zajišťuje před očekávanou ekonomickou krizí, což obecně podporuje další růst ceny zlata.
(rek)
