Odůvodnil to turbulentním globálním ekonomickým prostředím. Konkrétně nejistotou vztahu Donalda Trumpa k Číně, stagnující ekonomikou v Evropě a poklesem hodnoty hlavních světových měn. Haywood Cheung předvídá, že cena zlata by se letos mohla vyšplhat na 1600 dolarů za unci a investorům doporučuje vložit 20 až 30 procent aktiv do trhu se zlatem kvůli zajištění rizik.
Hlavní makroekonomický problém Číny se v současnosti podle serveru Investopedia netýká zlata, nýbrž národní měny renminbi. Udržet měnu na odpovídající úrovni ovšem stojí Čínskou lidovou banku spoustu peněz. Ta agresivně prodává dolary a uložila celou řadu dalších opatření, jen aby zamezila pádu měny.
Oslabení měny by mohlo čínskou ekonomiku silně destabilizovat, protože hodně čínských podniků má úvěry právě v posilujícím americkém dolaru. Značně by to ovlivnilo i zisky zahraničních investorů a následně i další příliv zahraničních investic. Devizové rezervy Číny tak již klesly pod tři biliony dolarů – téměř o bilion níž, než měla Čína v roce 2014.
Jedinou jistotou nyní zůstávají rezervy v podobě nejvzácnějšího kovu. Za rok 2016 Čína zvýšila své zlaté rezervy na 1838,51 tuny. Od roku 2000 tak Čína ročně v průměru nakupovala 839,6 tuny zlata. V roce 2000 činily zlaté rezervy pouhých 395 tun.
(rek)
