Vláda Newfoundlandu a Labradoru nedávno v tiskové zprávě uvedla, že anglickou minci našel v letos v létě místní amatérský historik Edward Hynes, který ji nahlásil úřadům, jak to vyžaduje provinční zákon o historických zdrojích.
Mince stará 600 let předcházela podle televize CNN prvnímu doloženému kontaktu Evropanů se Severní Amerikou od dob Vikingů, a to v oblasti s devítitisíciletou historií lidského osídlení a bohatými tradicemi původních obyvatel.
Za krále Jindřicha VI., o němž psal Shakespeare
Paul Berry, numismatik a někdejší kurátor Muzea měny Bank of Canada, minci identifikoval jako platidlo, konkrétně čtvrťák z éry anglického krále Jindřicha VI. ražené v Londýně v letech 1422 až 1427.
PSALI JSME: Do aukce míří zlato z největšího zlatého pokladu nalezeného v Evropě
Mimochodem, o Jindřichu VI. vypráví trilogie z pera Williama Shakespeara. V patnáctém století mince představovala významnou peněžní částku, jejíž hodnota činila jeden šilink a osm pencí, přibližně dnešních 81 kanadských dolarů (1 426 korun).
Před tímto nálezem odborníci za nejstarší anglickou minci nalezenou v Kanadě považovali mince raženou v 90. letech 15. století a nalezenou v roce 2021 v lokalitě Cupids Cove Plantation.
Vzhledem k tomu, že podle Berryho byla mince v době ztráty pravděpodobně mimo oběh, vyrojilo se mnoho spekulací o tom, jak přesně se zlatý čtvrťák dostala na Newfoundland a Labrador. Přesné místo nálezu je drženo v tajnosti, aby odradilo hledače pokladů.
PSALI JSME: Platili Keltové Germánům za otroky zlatem?
O mořeplavcích vyprávěly ságy
V rozhovoru pro televizi CBC se k významu nálezu vyjádřil provinční archeolog Jamie Brake, podle něhož minci po dokončení výzkumu pravděpodobně vystaví pro veřejnost v muzeu The Rooms v hlavním městě provincie St. John’s. „Lidé na Britských ostrovech, v době, kdy tuto minci razili, ještě nevěděli zhola nic o Newfoundlandu ani o Severní Americe,“ upozorňuje.
Nález mince připoutal pozornost k jedinečným archeologickým záznamům v Newfoundlandu a Labradoru, nejvýchodnější kanadské provincii.
Příběhy o příchodu Vikingů se nacházejí v islandských ságách, které uvádějí návštěvy Leifa Eriksona před více než tisícovkou let, a archeologické důkazy o severském osídlení nalezených v L’Anse aux Meadows na Newfoundlandu a v roce 1978 prohlášených za světové dědictví UNESCO.
PSALI JSME: Analýza starověkých mincí ukázala, že Římané trpěli v letech 86-91 př. n. l. finanční krizí
K dalším nepotvrzeným zprávám o kontaktu s Evropou patří vyprávění z anglických Normanských ostrovů o lodi, která se koncem 15. století prudce odchýlila z kurzu a dostala se do podivné země plné ryb; historické portugalské mapy zobrazující Terra do Bacalhau (neboli Zemi tresek); a „Cesta svatého Brendana“, legendární zpráva irského opata o námořní plavbě z počátku 6. století.
V roce 1583 se Newfoundland stal prvním anglickou državou v Severní Americe a zřízení rybářských provozů na pobřeží ostrova odřízlo původním obyvatelům přístup k tradičním zdrojům potravy.
„O přítomnosti Evropanů kolem16. stoletím se tu ví už delší dobu, když nepočítáme Seveřany a tak dále,“ řekl Brake televizi CBC. „Možnost, že by tu možné osídlení dokonce před 16. stoletím, by byla v této části světa docela úžasná a velmi významná.“
PSALI JSME: Neobjevené bohatství – pět míst, která mohou skrývat zlaté poklady
(plk)
