I když zpeněžit lze různá aktiva, mnozí si výrok vztáhli ke zlatu. Analytici a obchodníci zaměření na zlato začali spekulovat o roli zlata ve státním investičním fondu. Vincent Lanci, obchodník s komoditami, profesor MBA Finance a vydavatel zpravodaje GoldFix říká: Pro zlato a stříbro by to byla výhra…
„Monetizace zlata – i když nezahrnuje přímé nákupy dluhopisů – by mohla fungovat podobně jako kvantitativní uvolňování s potenciálně inflačními důsledky. Jinými slovy, zvýšení ceny zlata a stříbra držených v rozvaze vlády USA a následné utracení těchto peněz podpoří jak inflaci, tak i stříbro a zlato,“ citují Lanciho Scottsdale Mint i The Jerusalem Post.
Banky a analytici na tuto možnost reagovali různě. Bank of America a Citibank začaly diskutovat o zlatě otevřeněji. Zlatý cíl Bank of America 3 500 dolarů za unci odkazuje na možnost čínského pojišťovacího průmyslu investovat do zlata jako na klíčový faktor.
Zpráva Citibank naznačila potenciální nárůst na 3 400 dolarů na základě nabídky a poptávky. Jiní, pravděpodobně ti s krátkodobými investicemi do drahých kovů, buď mlčeli, nebo se tématu přecenění vyhýbali.
PSALI JSME: Proč se objevují zvěsti o přecenění amerického zlata?
„V posledních dvou letech bylo ústřední otázkou, jak by mohlo být zlato přehodnoceno, aniž by došlo k destabilizaci dolaru a amerických státních dluhopisů. Počáteční myšlenky se zabývaly vydáváním dluhopisů krytých zlatem – což by fakticky vyslalo zlato na výnosovou křivku.
Tento koncept vznikl v roce 2022 během diskusí s analytikem Tomem Luongem a znovu se objevil, když Trumpova fanynka a ekonomická poradkyně Judy Sheltonová obhajovala podobný přístup.“ Obavy však přetrvávají. Vydávání dluhopisů krytých zlatem by konkurovalo tradičním státním dluhopisům, což by podkopalo prvenství dolaru.
„Když byl v roce 2022 dotázán na tento nápad jednatel jedné z centrálních bank, otevřeně odpověděl: „Děláte si ze mě srandu? Proč by Spojené státy prodávaly dluhopisy kryté aktivy? Budeme pokračovat v prodeji našich papírových dluhopisů, dokud je bude svět kupovat.“
Bank of America vydala zprávu popisující přecenění zlata jako potenciální scénář. Bylo to poprvé, kdy velká banka výslovně označila reset zlata za víc, než jen spekulativní žvanění.
PSALI JSME: Tři tisíce dolarů za unci zlata? A co bude dál?
V souvislosti s mediálně propíraným auditem zlata USA, zdroje z oboru včetně generálního ředitele soukromé mincovny Scottsdale Joshe Phaira naznačily, že USA nemusí pouze repatriovat zlato, ale také může do rezerv přidat další.
Účastníci trhu si nyní podle Vinciho kladou tři zásadní otázky:
1/ Na jakou cenu bude zlato přeceněno, pokud dojde k resetu?
2/ Na co použije americká vláda výnosy z monetizace?
3/ Vyvolá přecenění další nákupy zlata centrálními bankami?
„Odpovědi mají zásadní důsledky pro zlato, dluhopisy a akcie. Přecenění zlata na 2 000 dolarů za unci by bylo mírně vzestupné. Reset na 3 000 dolarů by byl výrazně býčí, pravděpodobně by přiměl ostatní centrální banky, aby upravily ocenění zlata směrem nahoru a posílily roli zlata jako rezervního aktiva. Mohlo by to nafouknout bublinu v kovech.“
Stěžejní je zamýšlené použití výnosů. „Pokud by se monetizace utrácela v deficitech – podobně jako při přecenění zlata v roce 1973 – trhy by to pravděpodobně považovaly za inflační a vyhnaly by cenu zlata mnohem výš. Pokud by se výnosy použily ke snížení amerického dluhu, dopad by mohl připomínat kvantitativní uvolňování, ale víc by to prospělo akciím než zlatu.“
PSALI JSME: USA mají zlato za 725 miliard dolarů
Důležité je také provedení. Postupný přístup by pravděpodobně zvýšil stabilitu trhu. Náhlá injekce finančních prostředků by vyvolala volatilitu.
„Muskem vyvolaný audit zlata v národním hospodářství USA by se mohl stát předehrou k jeho přecenění. Redefinovalo by to vztah mezi zlatem, dluhem a měnovou politikou. Investoři by se proto měli připravit na budoucnost, kde bude zlato ve fiskální strategii USA hrát ústřední roli,“ uzavírá analytik.
Ministr financí Bessent však popřel, že by monetizací aktiv mínil přecenění zlatého pokladu USA. Doslova řekl, že „přecenění amerických zlatých rezerv není to, co jsem měl na mysli“.
Podle agentury Bloomberg tak odsouvá myšlenku na přecenění rezerv z ceny 42 dolarů za unci stanovené v roce 1973 na současné tržní ceny, což by vládě přineslo jednorázový neočekávaný zisk kolem 750 miliard dolarů, a snížilo by potřebu vydávat dluhopisy.
PSALI JSME: Musk a Trump zpochybnili zlaté rezervy USA
(rek)
