„Každý jednotlivý klenotník by měl mít povinnost uložit do některé ze státem řízených bank půl kilogramu zlata,“ uvedl deník s odvoláním na návrh předpisu připraveného ministerstvem obchodu. Celkově shromážděné zlato by tak mělo vážit asi 20 tun v hodnotě přibližně 1,1 miliardy amerických dolarů.
Firmy a živnostníci nebudou smět zlato, které bude uloženo jako záruka, používat, ale budou z něj dostávat úroky. Klenotníci jsou z návrhu šokováni, informuje Sözcü. „Nařízení připomíná daně zavedené během osmanské éry,“ řekl poslanec za hlavní opoziční Republikánskou lidovou stranu Özcan Aygun. V Turecku je přibližně 40 000 klenotníků, dodává server Ahla News.
„Doufám, že to vláda neudělá. Musíme najít nějakou střední cestu,“ prohlásil Hasan Çavuşculu, který vede Asociaci klenotníků a maloobchodníků s hodinkami v Ankaře. „Vláda s největší pravděpodobností své plány zruší,“ dodal optimisticky.
Zlato je v Turecku velkým byznysem, jednak z kulturních důvodů, jednak kvůli zkušenostem s vysokou inflací. Zlaté šperky se tradičně dávají jako dárek při svatbách a obřízkách, ale také se jím lidé zajišťují proti neustále chřadnoucí turecké liře. Předpokládá se, že Turci si doma nashromáždili přes 5000 tun zlata, desetinásobek množství, jež má v rezervách tamní centrální banka.
V tomto směru je situace v Česku a v Turecku velmi podobná.
(rek)
