I při poslední krizi z roku 2008 cena zlata nejprve klesla v souladu s celkovým výprodejem na trzích. Brzy poté se však vzpamatovala a zakončila rok v zisku. Nedlouho poté vystřelily tržní zvraty cenu zlata k novému rekordu.
Princip tohoto efektu vysvětlil pro server MarketWatch ředitel investičního fondu Graniteshare William Rhind. Podle něj přitom byli někteří lidé zklamaní, že „výkon zlata nebyl tak hvězdný, jak očekávali s ohledem na dění na akciovém trhu.“
Nejprve zhodnocení situace, pak růst ceny
Při předchozích tržních panikách či korekcích akciových trhů totiž typicky došlo k tomu, že lidé nezačali okamžitě ve velkém skupovat zlato. Nejprve se totiž snaží zhodnotit situaci svého portfolia. Institucionární investoři navíc v takové situace musí mnohdy zlikvidovat část svého portfolia, aby vyplatili požadavky klientů.
„Došlo k tomu i při velkém výprodeji v roce 2008. Zlato si nejprve prošlo výprodejem, stejně jako zbytek trhu. Až následně se vzpamatovalo a zakončilo rok v zisku. O několik let později stouplo na nové rekordní hodnoty,“ konstatoval Rhind a dodal, že „zlato typicky nereaguje v tu danou chvíli, ale prorazí až později, když lidé začnou alokovat kapitál s ohledem na vývoj trhu“.
Protiinflační jistota v dlouhém období
Podle Rhinda také nikdo neví, co se na finančním trhu stane. V jednu chvíli roste, vzápětí tomu tak být nemusí. Je proto potřeba mít v portfoliu něco bez korelace ke zbytku trhu.
Upozornil navíc, že skončilo třicetileté období poklesu inflace a začíná nová fáze jejího růstu. To bude pro zlato pozitivní. Nabídka zlata navíc nemůže být okamžitě navýšena stejně jako nabídka peněz a proto žlutý kov slouží jako vhodné zajištění proti inflaci.
„To nejlepší zlato teprve čeká,“ uzavřel Rhind.
(ska)
