Jak tento týden napsal Ed Steer ve svém zpravodaji o zlatě: „Třetí basilejská dohoda jsou v platnosti – a zatím jsem zaznamenal nulové změny. Pokud přijdou, zřejmě se tak nestane ze dne na den – a já jsem rád, že jsem na to nevsadil hned na začátku. Ale na tuto hru „Basel III.“ je ještě velmi brzy – a já jsem stále v režimu „počkejme a uvidíme, co se stane“ až do dalšího oznámení, nebo dokud se neobjeví nějaké zjevné změny, které by stály za komentář.“
I nás těší, že jsme neočekávali žádný výrazný pohyb cen drahých kovů směrem vzhůru, i když musíme říci, že jsme nečekali takovou negativní reakci, jaká byla dosud zaznamenána.
V článku zveřejněném o víkendu, ještě před nabytím účinnosti nové dohody, jsme uvedli: „My sami jsme poněkud nerozhodní, pokud jde o pravděpodobný dopad na ceny drahých kovů, ale uznáváme, že předpokládaná implementace 28. června by mohla přispět k určité volatilitě cen zlata, protože trhy se snaží vyhodnotit pravděpodobné dopady. Tato volatilita bude pravděpodobně pokračovat, dokud se trhy neuklidní.“
PSALI JSME: Zakrývá basilejská banka BIS „zlaté intervence“ centrálních bank?
Zatím je příliš brzy
Zatím se zdá, že se tato volatilita projevuje slabšími cenami – možná nečekaně. Možná je to způsobeno zklamáním uvnitř investičního sektoru zlata, že se prostě nedostavila obrovsky pozitivní reakce, kterou předpovídali někteří analytici.
Jak Ed Steer poznamenal výše, je ještě brzy na to, aby implementace „Basel III.“ měla na trhy nějaký skutečný vliv, a již se objevují některé pozitivní signály, pokud jde o zřejmě pozitivní zájem centrálních bank o zlato ze zemí, které byly dosud v tomto sektoru většinou neaktivní.
Nejnovějším takovým příkladem je Thajsko, které zřejmě v průběhu dubna a května navýšilo své zlaté rezervy o masivních 90 tun – v závěsu za Maďarskem, které své zlaté rezervy ztrojnásobilo, když v březnu přidalo 63 tuny zlata. Tyto přírůstky zlatých rezerv by se mohly ukázat jako špička ledovce, pokud jde o aktivitu světových centrálních bank v oblasti zlata.
PSALI JSME: Thajsko v dubnu nakoupilo rekordní množství zlata
Nákupy centrálních bank
Světová rada pro zlato (WGC) uvádí, že jedním z hlavních důvodů nákupu zlata centrálními bankami je očekávání změn v mezinárodním měnovém systému. Spouštěcím mechanismem by mohla být právě dohoda třetí Basilejská dohoda – zejména vzhledem k tomu, že fakticky přehodnocuje fyzicky alokované zlato jako bankovní aktivum prvního stupně.
Nedávné načasování maďarského a thajského nákupu zlata se v tomto ohledu může ukázat jako významné. Bude zajímavé sledovat, zda se podobnou cestou vydají i další centrální banky, ačkoli jde o mimořádně tajný sektor, takže jakékoli takové změny může být obtížné sledovat.
Jak je to však se zlatými rezervami dvou posledních největších tvůrců zlatých rezerv – Ruska a Číny? Ruská reklasifikace umožňující držet zlato svému státnímu investičnímu fondu by mohla být významná vzhledem k tomu, že tento fond spadá pod správu tamní národní centrální banky a přispívá k jejím rezervám.
PSALI JSME: Přichází třetí Basilej. Banky už zlato zřejmě nakoupily
Rusko a Čína
Podle internetových stránek tsarizm.com, které se zaměřují na Rusko, mohl tamní Fond národního bohatství až dosud alokovat prostředky do všech hlavních tříd finančních aktiv, nikoli však do zlata. Nyní nejnovější změna přidává na seznam zlato a drahé kovy, což by mohlo poskytnout zadní vrátka v držbě zlata do ruských rezerv.
Čína hlásí, že od druhé poloviny roku 2019 nenakupuje žádné zlato. Všeobecně se však má za to, že drží více než 1 948 tun zlata, které vykazuje Mezinárodní měnový fond (MMF) – a možná i podstatně více. Protože je Čína největším světovým producentem zlata, nelze posoudit, zda tyto rezervy každoročně doplňuje.
Lawrie Williams
Autor je komentátor společnosti Sharps Pixley
(Redakčně upraveno)
PSALI JSME: Otřese nová Basilejská dohoda trhem se zlatem? „Papírové zlato“ bude rizikovější
