Výnos desetiletých amerických dluhopisů se v reakci propadl na nejnižší úroveň od přelomu října a listopadu loňského roku. To znamená, že investoři přesouvají svůj kapitál do takzvaných bezpečných útočišť typu amerických dluhopisů, jejichž cena tak roste, takže výnos klesá.
Pokud se šíření infekce nepodaří zamezit, začnou investoři počítat možné škody na světové ekonomice. Středně těžká až těžká pandemie, například chřipkového onemocnění, způsobuje celosvětově škodu 570 miliard dolarů ročně, takže sebere 0,7 procenta ročního globálního ekonomického výkonu, plyne z odhadu Světové banky.
Například šíření infekce SARS v roce 2003 způsobilo škodu za padesát miliard dolarů. Infekce MERS, jež v roce 2015 propukla v Jižní Koreji, přiměla tamní centrální banku snížit své úrokové sazby rekordně nízko, neboť těžce poznamenala turistický ruch v zemi a tamní spotřebitelské tržby.
Agentura Bloomberg odhaduje, že trhy se nyní dostanou do paniky v tom případě, kdy by se škoda na světovém ekonomickém výkonu způsobená novým typem koronaviru odhadovala v letošním roce na jedno procento světového ekonomického výkonu, což v cenách konce roku 2018 odpovídá zhruba 860 miliardám dolarů. Infekce by se také musela výrazněji rozšířit i do klíčových světových ekonomických celků, jako jsou Spojené státy či Evropská unie.
Epidemiologové a další experti se domnívají, že dlouhodobě v zákrytu číhá vir, resp. nějaká jmutace, či bakterie zatím nespecifikované „infekce X“, která se dříve či později rozšíří po celém světě jako před více než sto lety takzvaná španělská chřipka – s potenciálně obdobně devastujícími účinky. Španělská chřipka v letech 1918 až 1920 usmrtila až sto milionů lidí. Zatím nelze vyloučit, že touto „infekcí X“ není právě se šířící nákaza koronavirem. To trhům pochopitelně na klidu nepřidává.
Lukáš Kovanda
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund a spolupracovník redakce
(Redakčně upraveno)
